Messerschmitt P. 1101

Messerschmitt P. 1101
Model Messerschmittu P. 1101
Model Messerschmittu P. 1101
Určenívýzkumný letoun, víceúčelový stíhací letoun
VýrobceMesserschmitt
ŠéfkonstruktérWilly Messerschmitt
UživatelLuftwaffe
Vyrobeno kusů1 prototyp
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Messerschmitt P. 1101 byl první letoun na světě, který disponoval měnitelnou geometrií křídel.

Messerschmitt P.1101

Vznikla díky zadání vrchního velitelství Luftwaffe (OKL – Oberkommando Luftwaffe) z poloviny roku 1944, které požadovalo jednomístnou stíhačku, rychlou 1 000 km/h ve výšce 7.000 m. P.1101 sloužila v první řadě k vyzkoušení křídla s měnitelnou geometrií a neměla být předložena OKL v rámci zadání – pro tento účel byl určen typ Messerschmitt P.1110, který byl vyvíjen později.

Jelikož vhodný motor Heinkel HeS 011 ještě nebyl k dispozici, byl prototyp vybaven motorem Junkers Jumo 004. Křídlo P. 1101 bylo stavitelné v úhlu šípu od 35 ° do 45 ° (ale pouze na zemi). Krátce před dokončením letounu dobyli Američané v dubnu 1945 továrnu Messerschmitt v Oberammergau (tzv. Oberbayerische Forschungsanstalt) a převezli prototyp do USA, kde prošel rozsáhlými testy. Výsledkem byl letoun Bell X-5, který byl od P. 1101 odvozen, ale úhel křídla již mohl měnit i ve vzduchu.

Konstrukční tým společnosti Saab získal koncem války data o letounu P. 1101. Data o konstrukci letounu s šípovým křídlem pak posloužily pro vývoj letounu Saab 29 Tunnan.[1][2] Dokumentaci k letounu se podařilo získat také Francouzům. Američané měli zájem na získání této dokumentace, ale Francie získané dokumenty zadržovala.[1][3]

Varianty

  • P.1101 V1 – první prototyp
  • P.1101 – plánovaná sériová verze
  • P.1101L – návrh letounu s náporovým motorem.[4]
  • P. 1101/XVIII-108 – návrh letounu s dvojicí otočných křídel[5]

Specifikace

Bell X-5
Messerschmitt P.1101 V1 první vzorek výzkumného letounu
veličina data
užívání    výzkumný letoun s proměnlivým šípem
motor    tryskový motor Junkers Jumo 004-B o tahu 890 kg
délka    8,98 m
výška    3,50 m
rozpětí    8,06 m při šípu 40°
váha při startu    3.250 kg
nejvyšší rychlost    860 km/h
výzbroj    žádná, pouze zátěž
posádka    1 osoba
Messerschmitt P.1101 návrh sériového stroje z 22. února 1945
veličina data
užívání    stíhačka, přepadová stíhačka, bombardovací stíhačka
motor    tryskový motor Heinkel HeS 011-A-0 o tahu 1300 kg
délka    9,175 m
výška    3,71 m
rozpětí    8,06 m při šípu 40°
váha při startu    4064 kg
nejvyšší rychlost    985 km/h
výzbroj    čtyři MK 108, dohromady 210 nábojů
posádka    1 osoba

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b DORR, Robert F. Messerschmitt’s P.1101 Never Flew, but Influenced Aviation for Decades [online]. defensemedianetwork, 2012-06-22 [cit. 2022-08-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ SUCIU, Peter. Meet the Saab 29 Tunnan: The Fighter Jet Built for War with Russia [online]. 19fortyfive, 2022-04-01 [cit. 2022-08-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Supersonic Speed and Super Science - Fighting Hitler's Jets [online]. [cit. 2022-08-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Messerschmitt Me P.1101 [online]. [cit. 2022-02-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ LARRIMER, Bruce I. Thinking obliquely : Robert T. Jones, the Oblique Wing, NASA's AD-1 Demonstrator, and its legacy. Washington, DC: NASA, 2013. 269 s. Dostupné online. ISBN 978-1626830059. S. 20. (anglicky) 

Literatura

  • Messerschmitt Geheimprojekte ; W. Radinger, W.Schick; AVIATIC Verlag, Oberhaching 1991; ISBN 3-925505-14-8
  • Nowarra Heinz J.:Die Deutsche Luftrüstung 1933–1945, Bernard & Graeffe Verlag, Koblenz 1993, ISBN 3-7637-5464-4

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Messerschmitt P. 1101 na Wikimedia Commons
  • Messerschmitt P.1101
Německé vojenské letouny druhé světové války
Stíhací letouny
Ar 65 • Ar 68 • Do 335 • Fw 190 • Ta 152 • Ta 154 • He 51 • He 112 • He 162 • He 219 • Bf 109 • Bf 110 • Me 163 • Me 210 • Me 262 • Me 410
Bombardovací letouny
Ar 234 • Do 17 • Do 23 • Do 217 • Do 335 • Fw 200 • He 111 • He 115 • He 177 • Ju 86 • Ju 88 • Ju 188 • Ju 388
Plovákové letouny a létající čluny
Ar 95 • Ar 196 • Ar 231 • BV 138 • Ha 139 • BV 222 • Do 16 • Do 18 • Do 24 • Do 26 • He 59 • He 60 • He 114 • He 115 • We 271
Průzkumné letouny
Ar 95 • Ar 196 • Ar 234 • Do 17 • Do 215 • Fw 189 • He 45 • He 46 • He 70 • He 170 • Hs 126
Transportní letouny a kluzáky
Ar 232 • DFS 230 • Go 242 • Go 244 • Ju 52 • Ju 90 • Ju 252 • Ju 352 • Ju 290 • Ju 390 • Ka 430 • Me 321 • Me 323 • Si 204
Cvičné a spojovací letouny
Ar 66 • Ar 69 • Ar 76 • Ar 79 • Ar 96 • Bü 131 • Bü 133 • Bü 180 • Bü 181 • Bü 182 • Fi 156 • Fw 44 • Fw 56 • Fw 58 • F 13 • W 34 • He 72 • Kl 31 • Kl 32 • Kl 35 • Bf 108 • Fh 104 • Si 202 • Sk 257
Bitevní letouny
Ar 66 • Go 145 • He 45 • He 50 • Hs 123 • Hs 129 • Ju 87
Vrtulníky a vírníky
Fa 223 • Fa 330 • Fl 265 • Fl 282
Experimentální a specializované letouny
DFS 39 • DFS 193 • DFS 194 • Fw 47 • Fi 158 • Ju 49 • He 116 • He 119 • He 176 • He 178 • LF 1 • Me 261 • Mistel
Malosériové letouny
Prototypy a projekty
Ao 225 • Ar 77 • Ar 80 • Ar 81 • Ar 195 • Ar 197 • Ar 198 • Ar 199 • Ar 340 • Ar 396 • E.555 • AS 6 • Ba 349 • BV 40 • Ha 137 • Ha 140 • BV 142 • BV 144 • BV 155 • BV 238 • P.175 • P.200 • P.202 • Do 19 • Do 317 • DFS 228 • DFS 346 • Fi 98 • Fi 99 • Fi 157 • Fi 256 • Fw 57 • Fw 62 • Fw 159 • Ta 183 • Fw 191 • He 118 • He 274 • He 280 • He 343 • He 519 • Ho 229 • Ju 85 • Ju 89 • Ju 187 • Ju 287 • Ju 288 • Hs 121 • Hs 122 • Hs 124 • Hs 125 • Hs 127 • Hs 128 • Hs 130 • Hs 132 • Ju 322 • Bf 161 • Bf 162 • Me 209-II • Me 263 • Me 264 • Me 309 • Me 328 • Me 509 • Me 609 • Me P. 1101 • Li P.01 • Li P.04 • Li P.10 • Li P.11 • Li DM-1 • Li P.13 • Li P.13a • Li P.13b • Li P.15 • Li P.20 • Sk P.14 • Sk SL-6 • So 334
Bezpilotní letouny a řízené střely
As 292 • BV 143 • BV 246 • Fi 103 • Hs 117 • Hs 293 • Hs 295 • Hs 296 • Hs 297 • Hs 298
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • LCCN: sh00000289
  • NLI: 987007290989705171