Junkers Ju 390
Junkers Ju 390 | |
---|---|
Junkers Ju 390 V1 bez vrtulí | |
Určení | strategický těžký průzkumný-bombardovací letoun |
Původ | Německo |
Výrobce | Junkers |
První let | srpen 1943 |
Zařazeno | 1943 |
Uživatel | Luftwaffe |
Vyrobeno kusů | 2 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Junkers Ju 390 byl německý šestimotorový dolnoplošník s dvojitou SOP vyrobený ve dvou prototypech, který vycházel z typu Junkers Ju 290.
Vznik
Po vstupu USA do války v prosinci 1941 začalo Reichsluftfahrtministerium zvažovat produkci bombardéru se schopností útoku na New York z evropských základen. Na jaře roku 1942 vypracoval Technický úřad specifikace takového letounu a rozeslal je společnostem Junkers, Messerschmitt a Focke-Wulf. Po obdržení objednávky zahájila továrna Junkers v Dessau výrobu prvního prototypu a továrna v Bernburgu druhého.
Vývoj
První prototyp stroje Ju 390 V1 (GH+UK) vzlétl v srpnu 1943. Nový letoun měl drak shodný s Ju 290 A, jehož trup byl prodloužen o 3,10 m přidáním sekce do jeho zadní části. V křídle o zvětšeném rozpětí bylo umístěno šest hvězdicových čtrnáctiválcových vzduchem chlazených motorů BMW 801 o vzletovém výkonu po 1250 kW.
Druhý prototyp Ju 390 V2 (RC+DA) byl zalétán v říjnu 1943. Představoval vzor námořní hlídkové verze. Stroj byl vybaven radarem FuG 200 Hohentwiel a vyzbrojen pěti kanóny MG 151 ráže 20 mm a trojicí kulometů MG 131 ráže 13 mm. V lednu 1944 byl předán k Fernaufklärungsgruppe 5 v Mont de Marson.
Třetí prototyp Ju 390 V3 měl být bombardovací verzí, ovšem práce na něm nebyly nikdy dokončeny.
Specifikace
Údaje dle[1]
Technické údaje
- Osádka: 10
- Rozpětí: 50,30 m
- Délka: 34,00 m
- Výška: 6,90 m
- Nosná plocha: 254 m²
- Hmotnost prázdného stroje: 36 900 kg
- Max. vzletová hmotnost: 75 500 kg
- Pohonná jednotka:
Výkony
- Maximální rychlost: 505 km/h (ve výšce 6 000 m)
- Cestovní rychlost: 360 km/h (ve výšce 2 500 m)
- Dostup: 6000 m
- Dolet: 9700 km
Odkazy
Reference
- ↑ Marek Murawski, Letadla Luftwaffe Část 2, Junkers Ju 390, 1997, str. 152 a 153
Literatura
- MURAWSKI, Marek. Letadla Luftwaffe Část 2. Hostomice: Intermodel, 1997. 240 s. ISBN 80-901976-3-9.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Junkers Ju 390 na Wikimedia Commons
- (anglicky) Junkers Ju 390
Německé vojenské letouny druhé světové války | |
---|---|
Stíhací letouny | |
Bombardovací letouny | |
Plovákové letouny a létající čluny | |
Průzkumné letouny | |
Transportní letouny a kluzáky | |
Cvičné a spojovací letouny | |
Bitevní letouny | |
Vrtulníky a vírníky | |
Experimentální a specializované letouny | |
Malosériové letouny | |
Prototypy a projekty | Ao 225 • Ar 77 • Ar 80 • Ar 81 • Ar 195 • Ar 197 • Ar 198 • Ar 199 • Ar 340 • Ar 396 • E.555 • AS 6 • Ba 349 • BV 40 • Ha 137 • Ha 140 • BV 142 • BV 144 • BV 155 • BV 238 • P.175 • P.200 • P.202 • Do 19 • Do 317 • DFS 228 • DFS 346 • Fi 98 • Fi 99 • Fi 157 • Fi 256 • Fw 57 • Fw 62 • Fw 159 • Ta 183 • Fw 191 • He 118 • He 274 • He 280 • He 343 • He 519 • Ho 229 • Ju 85 • Ju 89 • Ju 187 • Ju 287 • Ju 288 • Hs 121 • Hs 122 • Hs 124 • Hs 125 • Hs 127 • Hs 128 • Hs 130 • Hs 132 • Ju 322 • Bf 161 • Bf 162 • Me 209-II • Me 263 • Me 264 • Me 309 • Me 328 • Me 509 • Me 609 • Me P. 1101 • Li P.01 • Li P.04 • Li P.10 • Li P.11 • Li DM-1 • Li P.13 • Li P.13a • Li P.13b • Li P.15 • Li P.20 • Sk P.14 • Sk SL-6 • So 334 |
Bezpilotní letouny a řízené střely |