Nerestce

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Nerestce
Horní Nerestce
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Mirovice
Obec s rozšířenou působností	Písek (správní obvod)
Okres	Písek
Kraj	Jihočeský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°30′2″ s. š., 14°3′46″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	107 (2024)[1]
Rozloha	4,68 km²[2]
Nadmořská výška	435 m n. m.
PSČ	398 04
Počet domů	66 (2021)[3]
Počet částí obce	2
Počet k. ú.	2
Počet ZSJ	2
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Nerestce 46 398 04 Čimelice [email protected]
Starosta	Vladimír Macoun
Oficiální web: www.nerestce.cz
Nerestce
Další údaje
Kód obce	562157
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nerestce (dříve Neřestce)^[4] jsou obec v jižních Čechách v okrese Písek. Obec se skládá z částí Dolní Nerestce a Horní Nerestce, ve kterých žije celkem 107^[1] obyvatel.

Název

Antonín Profous vysvětlil název vesnice z archaického názvu – Neřestce (osada neřestníků).^[5] Jiný etymologický výklad název odvozuje od staročeského názvu divočáka, kňoura – nerast.

Historie

Ves původně patřila benediktinkám z kláštera svatého Jiří na Pražském hradě. Povrchovým archeologickým výzkumem zámeckého areálu Alexandrem Debnarem však byla nalezena kolekce keramických zlomků, která byla datována odborníky do 8.–9. století. První písemná zmínka pochází z roku 1227. K roku 1336 a 1341 je uváděn královský man Ubislav z Nerestců (Ubizlaus de Neresticz), který získal od krále Jana Lucemburského právo rýžovat zlato na říčce Skalici a současně dalších obcí v blízkosti Milína (Stěžov, Radětice, Palivo). Dále k roku 1363 se uvádí Beneš z Nerestce a téhož roku opět Ubislav, 1398 Jan, 1399 Václav a opět Ubislav.

V 15. století zde byl manský dvůr, který patřil služebně ke hradu Zvíkovu a kromě osady jsou zde zaznamenány dva vodní mlýny. Roku 1474 prodal Markvart z Rakovic své manské zboží s poplužním dvorem v Nerestcích Janovi z Vrábí, seděním na Kašperku. Jan z Vrábí je začlenil do svého čimelického panství a s ním přešly Nerestce v roce 1543 v držení rodu Dejmů ze Stříteže. Když se v roce 1597 dělil majetek Aleše Dejma, zdědil Nerestce jeho syn Jan mladší a z osady vytvořil samostatný statek. Jan mladší, nebo Janův bratr Vilém zde potom vybudovali sídelní tvrz „od kamene“. Dvůr v Horních Nerestcích vlastnil kolem roku 1605 Kryštof Gynter z Moren.

Za účast ve stavovském povstání byl Jan mladší Dejm odsouzen k manství a po jeho smrti roku 1629 byl jeho majetek zkonfiskován. Roku 1630 koupila statek Eva Plotová, rozená Dejmová a po její smrti roku 1663 získal Nerestce Vilém Racek Hrobčický z Hrobčic. Roku 1679 došlo k nucenému prodeji zadluženého statku Petru Ignáci Říčanskému z Říčan. Smlouva tehdy uvádí pouze prosté sídlo ve dvoře. Dalším majitelem Nerestců se v roce 1687 stal Jan Antonín Kořenský z Terešova. Následovala Josefa Conensová, rozená Týřovská z Einsiedle. V roce 1719 zakoupil statek Karel Gottlieb z Bissingenu a připojil jej k Čimelicům, se kterými nadále sdílel společné majitele.^[6]

V obci pracuje Sbor dobrovolných hasičů.

Části obce

Obec Nerestce se skládá ze dvou částí na stejnojmenných katastrálních územích:

• Dolní Nerestce
• Horní Nerestce

Galerie

• 
  Pomník
• 
  Kamenný most
• 
  Boží muka
• 
  Hřiště
• 
  Obecní úřad
• 
  Stavení

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Nerestce na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Neřestce v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Oficiální stránky
• Nerestce v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.