Branice

Tento článek je o obci v okrese Písek. O vsi v Opolském vojvodství v Polsku pojednává článek Branice (Opolské vojvodství).
Tento článek je o vesnici v jižních Čechách. O dalších významech výrazu pojednává článek Bránice (rozcestník).
Branice
Kaple sv. Václava
Kaple sv. Václava
Znak obce BraniceVlajka obce Branice
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecMilevsko
Obec s rozšířenou působnostíMilevsko
(správní obvod)
OkresPísek
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°24′9″ s. š., 14°20′22″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel303 (2024)[1]
Rozloha5,06 km²[2]
Katastrální územíBranice
Nadmořská výška493 m n. m.
PSČ398 43
Počet domů113 (2021)[3][4]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduBranice 77
398 43 Bernartice
[email protected]
StarostaStanislav Češka
Oficiální web: www.branice.cz
Branice
Branice
Další údaje
Kód obce549304
Kód části obce9300
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Branice (německy Branitz) jsou obec ležící v jižních Čechách v okrese Písek. Žije zde 303[1] obyvatel.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1488. Branice mají společné dějiny se Stehlovicemi. Do roku 1736 existovala Branická rychta, ke které patřily Stehlovice, Jickovice, Velká, Osek, Rukáveč, Jetětice, Kučeř, Květov.[5]

Sbor dobrovolných hasičů byl v obci založen roku 1898. Roku 1929 byl založený družstevní lihovar. V roce 1930 zde bylo vedeno 46 popisných čísel a žilo zde 310 obyvatel. Školou, farním a poštovním úřadem Branice náležely k Veselíčku.[5]

Památky v obci

  • Návesní kaple svatého Václava je z roku 1881. Nápis na kapli: „SVATÝ VÁCLAVE ORODUJ ZA NÁS 1881“.[6]
  • V obecním parku se nachází kaple na památku padlých z první světové války. Byla postavena nákladem 5000 Kč v letech 1930–1931. Do základů byla vložena pamětní listina.[5] Kaple byla vysvěcena 28. června 1931. Zároveň byly odhaleny pamětní desky padlým. Na kapli je tento nápis: Našim padlým vojínům 1914 - 1918. Druhý používaný název je kaple Svatého Kříže. Podle záznamu v místní kronice zde v sedmnáctém století stávala kaplička se stejným názvem, která byla poničena pádem stromu při vichřici v roce 1929. Býval zde morový hřbitov, protože bernartický hřbitov kapacitně nepostačoval. Dne 4. července 1929, kdy byla při vichřici vyvrácena lípa, která rostla poblíž kaple, zde byly nalezeny lidské kostry.[6] Zvon z kaple o váze 30 kg byl rekvírován roku 1917.[5]
  • Vedle kaple se v ohrádce nalézá kamenný kříž s podobenkou.
  • Poblíž kaple roste památný strom.
  • Výklenková kaple svatého Saturnina v obci je z roku 2006. V kapli je nápis: „Na svatého Saturnina skučí z polí meluzina“.[7]

Galerie

  • Stavení v obci
    Stavení v obci
  • Kaple Svatého Kříže a zároveň pomník padlým
    Kaple Svatého Kříže a zároveň pomník padlým
  • Výklenková kaple sv. Saturnina
    Výklenková kaple sv. Saturnina

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2023-05-27].
  5. a b c d KYTKA, Josef. Milevsko a jeho kraj. Turistika, památky, historie. Milevsko: Nákladem odboru klubu českých turistů, 1940. S. 198. 
  6. a b HLADKÝ, Jiří. Kapličky, boží muka,výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku. 2. vyd. Praha: Svazek obcí Milevska za podpory města Milevska, 2011. S. 74. Dále jen Hladký 2011. 
  7. Hladký 2011, s. 48

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Města, městyse a obce okresu Písek
Albrechtice nad Vltavou • Bernartice • Borovany • Boudy • Božetice • Branice • Cerhonice • Čimelice • Čížová • Dobev • Dolní Novosedly • Drhovle • Heřmaň • Horosedly • Hrazany • Hrejkovice • Chyšky • Jetětice • Jickovice • Kestřany • Kluky • Kostelec nad Vltavou • Kovářov • Kožlí • Králova Lhota • Křenovice • Křižanov • Kučeř • Květov • Lety • Milevsko • Minice • Mirotice • Mirovice • Mišovice • Myslín • Nerestce • Nevězice • Okrouhlá • Olešná • Orlík nad Vltavou • Osek • Oslov • Ostrovec • Paseky • Písek • Podolí I • Probulov • Protivín • Přeborov • Předotice • Přeštěnice • Putim • Rakovice • Ražice • Sepekov • Skály • Slabčice • Smetanova Lhota • Stehlovice • Tálín • Temešvár • Varvažov • Veselíčko • Vlastec • Vlksice • Vojníkov • Vráž • Vrcovice • Záhoří • Zbelítov • Zběšičky • Zhoř • Zvíkovské Podhradí • Žďár
legenda: město, městys.
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • Biblio: 77e92f2c-7ac1-4c92-9da6-a6bb18398040
  • NKC: ge336752