Záznamy z poustevny

Záznamy z poustevny
Autor	Kamo no Čómei
Původní název	方丈記
Země	Japonsko
Jazyk	wakan konkō-bun
Žánr	zuihitsu a Recluse literature
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Záznamy z poustevny (japonsky: 方丈記, Hódžóki) jsou jedním z důležitých krátkých děl japonské zápiskové literatury období Kamakura (1185–1333). Jejich autorem je Kamo no Čómei (1153–1216). Dílo dokončené v roce 1212 popisuje katastrofy (oheň, zemětřesení, hladomor), které postihly lid v hlavním městě Kjótu. Čómei se stal buddhistickým mnichem a stěhoval se stále dále a dále do hor, kde nakonec žil v osamění v malé chýši. Právě název této mnišské chýše (nebo poustevny) zvané hódžó dal vzniknout názvu celého díla.^[1]

Úvodní věty Zápisků z poustevny jsou v japonské literatuře považovány za proslavený symbol mudžó (無常) (pomíjivosti):

„Proud plynoucí řeky neustává, přitom však to není táž voda. Pěna rozplývající se na tišinách mizí a zase se utváří, ale nestane se, že by setrvala dlouho.“ (Novák)

Do češtiny dílo přeložil Miroslav Novák a vyšlo jako součást sbírky Zápisky z volných chvil.^[1]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Hōjōki na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Záznamy z poustevny na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.