Vlčí dítě

Vlčí dítě je lidské dítě, které vyrůstalo bez kontaktu s lidskou společností. Vlčí dítě nemá žádné nebo jen velmi omezené zkušenosti s lidskou péčí, sociálním jednáním, lidskou řečí. Z toho důvodu postrádá sociální dovednosti a jeho socializace do lidské společnosti je velmi obtížná. Některé z vlčích dětí byly zanedbávány a drženy v izolaci svými rodiči či jinými lidmi (Genie, Kašpar Hauser). Další byly vychovány zvířaty zcela mimo lidskou společnost. O případech vlčích dětí se ve svém díle Rozprava o původu a příčinách nerovnosti mezi lidmi zmiňuje francouzský filozof Jean-Jacques Rousseau.

Známé případy vlčích dětí

14.–19. století

Hesenský vlčí chlapec – 14. století
Chlapec z Bambergu vychovaný dobytkem – 16. století
Hans z Liege
Irský chlapec vychovaný ovcemi. Zmiňuje se o něm Nicolaes Tulp ve své knize Observationes medicae^[1]
Tři litevští medvědí chlapci – 17. století

Dívka z Oranienburgu 1717
Dva chlapci nalezení v Pyrenejích 1719
Divoký Petr z Hamelinu 1724.
Marie-Angélique Memmie Le Blanc známá jako divoká dívka ze Sangi či Divoká dívka ze Champagne 1731.
Medvědí dívka z Krupiny, Slovensko, 1767
Chlapec z Kronstadtu, 1781
Viktor z Aveyronu známý jako divoký chlapec z Aveyronu, byl chlapec, který část svého dětství strávil v lese. Počátkem roku 1800 byl odchycen v Saint-Sernin-sur-Rance v departementu Aveyron. V té době mu bylo přibližně 12 let; ani přes snahu úřadů se nepodařilo vypátrat jeho rodinu ani původ. Již od počátku se o jeho případ zajímali vědci, což z divokého chlapce z Aveyronu činí jeden z nejlépe zdokumentovaných případů vlčích dětí.
Kašpar Hauser začátek 19. století
Dina Sanichar byl nalezen roku 1872 v jeskyni mezi vlky v oblasti Uttarpradéš v Indii, přibližně ve věku šesti let.^[2] I přesto, že žil přes dvacet let v lidské společnosti, se i tak nenaučil mluvit^[2]^[3], a byl proto v kontextu lidských návyků považován za mentálně postiženého. Zemřel na tuberkulózu v roce 1895.
Lobo vlčí dívka 1845

20. století

Amala a Kamala byly dvě dívky žijící s vlky. Roku 1920 je nedaleko Midnapuru v Indii objevil misionář Joseph Singh. Tento příběh je nyní považován za podvrh.
V květnu 1972 byl nedaleko Sultanpuru v indickém státě Uttarpradéš nalezen asi čtyřletý chlapec hrající si s vlčaty. Měl velmi snědou kůži, dlouhé zahnuté nehty na prstech, zacuchané vlasy a mozoly na dlaních, kolenech a loktech. Byl pojmenován Shamdeo a odnesen zachránci do vesnice Narayanpur. Nikdy se nenaučil mluvit, ale uměl se dorozumět posunky. Zemřel v roce 1985.
Gazelí chlapec
John Ssebunya
Pštrosí chlapec. Chlapec jménem Hadara se ztratil svým rodičům na Sahaře ve věku 2 let a vyrostl mezi pštrosy. V 12 letech byl nalezen, vrátil se ke svým rodičům do lidské společnosti. Později se oženil a měl děti. Tento příběh je známý v oblasti západní Sahary. Švédská spisovatelka Monica Zak napsala na základě vyprávění Hadarova syna o tomto případě knihu.^[1]

Oxana Malaya^[4] narozena 4. listopadu 1983 byla v roce 1991 nalezena ve venkovním výběhu, kde žila společně se psy. Nebyla schopná mluvit, pohybovala se po čtyřech.
Leopardí chlapec
Medvědí dívka
Genie
Marcos Rodriguez Pantoya
Vicente Cacau
Ramu
Ramachandra
Saturday Mthiyane
Daniel Andes
Ivan Mishukov
Edik, Ukrajina

21. století

Alex, psí chlapec, 2001, Chile
Traian Căldărar, 2002, Rumunsko
Andrej Tolstyk, 2004, Rusko
Dívka z džungle, 2007, Kambodža
Neznámý přibližně 8letý chlapec, 2007, Uzbekistán
Ljocha, 2007, Rusko
Danielle Crockett, 2007–2008, Florida, Spojené státy americké
Nataša, Rusko, 2009
Chaidy, Indie, 2012

Vlčí děti v mytologii a literatuře

V mytologii různých národů i v moderní literatuře se vyskytuje mnoho příběhů o dětech, které byly vychovány divokými zvířaty.

Romulus a Remus, dvojčata která podle pověsti založila Řím, byla vychována vlčicí.
Podle irských pověsti byl vlčicí vychován bájný irský král Cormac mac Air.
V knize Šáhnáme (Kniha králů), sepsané perským básníkem Firdausím, vystupuje hrdina Zaal vychovaný obrovským a moudrým ptákem Simurghem.
Mauglí, hrdina Knihy džunglí anglického spisovatele Rudyarda Kiplinga, byl vychován vlčí smečkou.

Související články

Viktor z Aveyronu

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Feral child na anglické Wikipedii.

↑ ^a ^b TULP, Nicolaes. Observationes medicae. Gent: Apud Ludovicum Elzevirium, 1652. Dostupné online. Kapitola IX. Iuvenis Balans, s. 311–313. (latina)
↑ ^a ^b MALSON, Lucien. Wolf children and the problem of human nature. New York and London: Monthly Review Press, 1972. Dostupné online. ISBN 9780902308244. S. 45. Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ ZINGG, Robert M. Feral man and extreme cases of isolation. The American Journal of Psychology. 1940, s. 487–517. DOI 10.2307/1417630. JSTOR 1417630. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Elizabeth Grice. Cry of an infant savage. [Telegraph] [online]. 17. července 2006 [cit. 4.ledna 2013]. Dostupné online.