Turkmenština
| Turkmenština (Türkmen dili, түркмен дили, تۆرکمن ديلی) | |
|---|---|
| Rozšíření | Turkmenistán, Afghánistán, Írán, Irák |
| Počet mluvčích | 9 miliónů |
| Klasifikace | |
| Písmo | Latinka, dříve Cyrilice |
| Postavení | |
| Regulátor | Není |
| Úřední jazyk | Turkmenistán |
| Kódy | |
| ISO 639-1 | tk |
| ISO 639-2 | tuk (B) tuk (T) |
| ISO 639-3 | tuk |
| Ethnologue | TUK |
| Wikipedie | |
| tk.wikipedia.org | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Turkmenština je turkický jazyk, kterým mluví zhruba 6,4 miliónu lidí v Turkmenistánu, Afghánistánu, Íránu, Iráku, Kazachstánu, Pákistánu, Tádžikistánu a Uzbekistánu. Dále se používá v evropské části Ruska, Německu, Turecku a USA.
Historie písma
Turkmenština je oficiálním jazykem v Turkmenistánu. V psané podobě se začala používat až na začátku 20. století, kdy se zapisovala arabským písmem. V letech 1928–1940 se pro turkmenštinu používala latinka, která byla až do roku 1991 nahrazena z politických důvodů cyrilicí (záměrem vládců Sovětského svazu bylo co nejvíce omezit kontakty mezi turkickými národy žijícími v jižních republikách s těmi, které žily za hranicemi SSSR a zároveň tak omezit vliv islámu v těchto republikách). Od roku 1991 je opět používána latinka.
Gramatika
Pády
Turkické jazyky mají pády. Turkmenština jich má šest:
- nominativ
- genitiv (též posesiv – je podobný anglickému přivlastňovacímu genitivu ’s)
- dativ
- akuzativ
- ablativ-pád určující čas či místo
- instrumentál
Abeceda
| Současná latinka | Cyrilice | Fonetika | Latinka 1993 | Latinka 1992-1993 | Latinka 1927-1940 |
|---|---|---|---|---|---|
| A a | А а | [a] | A a | A a | A a |
| B b | Б б | [b] | B b | B b | B b |
| Ç ç | Ч ч | [ʧ] | Ç ç | C c | C c |
| D d | Д д | [d] | D d | D d | D d |
| E e | Е е | [je], [e] | E e | E e | E e |
| Ä ä | Ә ә | [æ] | Ä ä | Ea ea | Ә ә |
| F f | Ф ф | [ɸ] | F f | F f | F f |
| G g | Г г | [g~ʁ] | G g | G g | G g |
| H h | Х х | [h~x] | H h | H h | H/X h/x |
| I i | И и | [i] | I i | I i | I i |
| J j | Җ җ | [ʤ] | J j | J j | Ç ç |
| Ž ž | Ж ж | [ʒ] | £ ɾ | Jh jh | Ƶ ƶ |
| K k | К к | [k~q] | K k | K k | K/Q k/q |
| L l | Л л | [l] | L l | L l | L l |
| M m | М м | [m] | M m | M m | M m |
| N n | Н н | [n] | N n | N n | N n |
| Ň ň | Ң ң | [ŋ] | Ñ ñ | Ng ng | Ŋ ŋ |
| O o | О о | [o] | O o | O o | O o |
| Ö ö | Ө ө | [ø] | Ö ö | Q q | Ө ө |
| P p | П п | [p] | P p | P p | P p |
| R r | Р р | [r] | R r | R r | R r |
| S s | С с | [θ] | S s | S s | S s |
| Ş ş | Ш ш | [ʃ] | $ ¢ | Sh sh | Ş ş |
| T t | Т т | [t] | T t | T t | T t |
| U u | У у | [u] | U u | U u | U u |
| Ü ü | Ү ү | [y] | Ü ü | V v | Y y |
| W w | В в | [β] | W w | W w | V v |
| Y y | Ы ы | [ɯ] | Y y | X x | - |
| Ý ý | Й й | [j] | Ұ ÿ | Y y | J j |
| Z z | З з | [ð] | Z z | Z z | Z z |
Fonetika
- ç se čte [č]
- ä = [æ]
- ž = [ž]
- j = [dž]
- ň = nosové n (jako anglické -ing)
- ö = [ə], resp. [ö]
- ş = [š]
- ü jako [ü]
- w jako [v]
- ý jako [j]
Turkmenština dodržuje vokálovou harmonii. Ve vokálové harmonii je důležité rozlišení předních (ä, e, i, ö, ü) a zadních (a, y, o, u) samohlásek:
- Původní turkmenská slova obsahují samohlásky patřící jen do jedné z těchto dvou skupin, např.: kädi (pouze přední samohlásky) nebo köwüş (pouze zadní samohlásky).
- V přejatých slovech (hlavně ruského a perského původu) se vokálová harmonie vytrácí: kitap (kniha), dükan (obchod), serdar (vůdce). Přesto se nevytrácí úplně ani v těchto případech, protože podoba sufixů těchto slov se řídí podle toho, zda poslední samohláska daného slova je přední nebo zadní.
Příklady
Číslovky
| Turkmensky | Česky |
| bir, биp | jeden |
| iki, ики | dva |
| üç, үч | tři |
| dört, дөpт | čtyři |
| bäş, бәш | pět |
| alty, aлты | šest |
| ýedi, eди | sedm |
| sekiz, ceкиз | osm |
| dokuz, дoкyз | devět |
| on, oн | deset |
Vzorový text
Otče náš (modlitba Páně)
- Eý, Gökdäki Atamyz,
- Adyň mukaddes bolsun.
- Patyşalygyň gelsin.
- Gökde bolşy ýaly,
- Ýerde-de Seniň islegiň amala aşsyn.
- Gündəlik çöregimizi
- Bize şu gün ber. Bize ýamanlyk
- edýäňleriň ýazyklaryny geçişimiz ýaly,
- Sen-de biziň ýazyklarymyzy geç.
- Bizi synaga salma, bizi iblisden halas et.
Všeobecná deklarace lidských práv
turkmensky (cyrilice) | Хемме адамлар өз мертебеси ве хукуклары бюнча дең ягдайда дүнйә инйәрлер. Олара аң хем выждан берлендир ве олар бир-бирлери билен доганлык рухундакы гарайышда болмалыдырлар. |
turkmensky (latinka) | Hemme adamlar öz mertebesi we hukuklary boýunça deň ýagdaýda dünýä inyärler. Olara aň hem wyždan berlendir we olar bir-birleri bilen doganlyk ruhundaky garaýyşda bolmalydyrlar. |
česky | Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství. |
Externí odkazy
|
Obrázky, zvuky či videa k tématu turkmenština na Wikimedia Commons
 | Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
| Turkické jazyky | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Kurzíva s † ukazují vymřelý jazyk | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Západoturkické |
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Východoturkické |
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
