Skalární součin

Skalární součin[1] je v matematice bilineární zobrazení V × V T {\displaystyle V\times V\to T} , kde V {\displaystyle V} je vektorový prostor nad tělesem T {\displaystyle T} , přiřazující dvojici vektorů skalár.

Značení

Nejběžnější způsoby zápisu skalárního součinu vektorů a {\displaystyle \mathbf {a} } a b {\displaystyle \mathbf {b} } jsou:

  • a b {\displaystyle \mathbf {a} \cdot \mathbf {b} } – značení používané hlavně v prostorech konečné dimenze
  • a , b {\displaystyle \langle \mathbf {a} ,\mathbf {b} \rangle } – značení běžné ve funkcionální analýze
  • ( a , b ) {\displaystyle (\mathbf {a} ,\mathbf {b} )} – starší značení, dnes již méně používané
  • b ( a , b ) {\displaystyle b\,(\mathbf {a} ,\mathbf {b} )} b {\displaystyle b} jako bilineární forma
  • b a {\displaystyle \langle \mathbf {b} \mid \mathbf {a} \rangle } – při použití Diracovy notace v kvantové mechanice

Definice

Operaci skalárního součinu dvou vektorů vektorového prostoru nad číselným tělesem ( : V × V T {\displaystyle \cdot :V\times V\to T} ) definujeme jako symetrickou pozitivně definitní bilineární formu na vektorovém prostoru, tj. v n {\displaystyle n} -rozměrném aritmetickém vektorovém prostoru s kanonickou bází jako:

a b = a 1 b 1 + + a n b n {\displaystyle \mathbf {a} \cdot \mathbf {b} =a_{1}b_{1}+\ldots +a_{n}b_{n}} ,

a definujeme-li normu libovolného vektoru vektorového prostoru jako druhou odmocninu skalárního součinu vektoru se sebou samým, pak z Cauchyho Schwarzovy a trojúhelníkové nerovnosti pro libovolné dva vektory a {\displaystyle \mathbf {a} } a b {\displaystyle \mathbf {b} } plyne nerovnost 1 a b | a | | b | 1 {\displaystyle -1\leq {\frac {\mathbf {a} \cdot \mathbf {b} }{|\mathbf {a} ||\mathbf {b} |}}\leq 1} , tj.:

a b = | a | | b |   cos φ {\displaystyle \mathbf {a} \cdot \mathbf {b} =|\mathbf {a} |\,|\mathbf {b} |\ \cos \varphi } ,


kde φ 0 , π {\displaystyle \varphi \in \left\langle 0,\pi \right\rangle } je úhel svíraný vektory a {\displaystyle \mathbf {a} } a b {\displaystyle \mathbf {b} } . Pro nulový skalární součin nenulových vektorů nutně platí, že svírají pravý úhel, pak říkáme, že tyto vektory jsou vzájemně ortogonální, tj. kolmé.

Vlastnosti

Skalární součin

pro všechny nenulové vektory u , v , w V {\displaystyle \mathbf {u} ,\mathbf {v} ,\mathbf {w} \in V} a všechna a T {\displaystyle a\in T} platí:

  • ( v , v ) > 0 {\displaystyle (\mathbf {v} ,\mathbf {v} )>0}
  • ( v , 0 ) = ( 0 , v ) = ( 0 , 0 ) = 0 {\displaystyle (\mathbf {v} ,\mathbf {0} )=(\mathbf {0} ,\mathbf {v} )=(\mathbf {0} ,\mathbf {0} )=0}
  • ( u + v , w ) = ( u , v + w ) = ( u , w ) + ( v , w ) {\displaystyle (\mathbf {u} +\mathbf {v} ,\mathbf {w} )=(\mathbf {u} ,\mathbf {v} +\mathbf {w} )=(\mathbf {u} ,\mathbf {w} )+(\mathbf {v} ,\mathbf {w} )}
  • ( a u , v ) = ( u , a v ) = a ( u , v ) {\displaystyle (a\,\mathbf {u} ,\mathbf {v} )=(\mathbf {u} ,a\,\mathbf {v} )=a\,(\mathbf {u} ,\mathbf {v} )}
  • ve reálném vektorovém prostoru nad tělesem reálných čísel je skalární součin komutativní, tzn.:
( u , v ) = ( v , u ) {\displaystyle (\mathbf {u} ,\mathbf {v} )=(\mathbf {v} ,\mathbf {u} )}
  • v komplexním vektorovém prostoru nad tělesem komplexních čísel, kde pruhem je značeno komplexní sdružení, platí:
( u , v ) = ( v , u ) ¯ {\displaystyle (\mathbf {u} ,\mathbf {v} )={\overline {(\mathbf {v} ,\mathbf {u} )}}}
( a u , v ) = ( u , a v ) = a ¯ ( u , v ) {\displaystyle (a\,\mathbf {u} ,\mathbf {v} )=(\mathbf {u} ,a\,\mathbf {v} )={\overline {a}}\,(\mathbf {u} ,\mathbf {v} )}

Příklad

Mějme dva trojrozměrné vektory a = [ 1 , 2 , 3 ] {\displaystyle \mathbf {a} =[1,2,3]} a b = [ 4 , 5 , 6 ] {\displaystyle \mathbf {b} =[4,5,6]} . Potom jejich skalární součin je:

a b = a 1 b 1 + a 2 b 2 + a 3 b 3 = 1 4 + 2 5 + 3 6 = 32 {\displaystyle \mathbf {a} \cdot \mathbf {b} =a_{1}b_{1}+a_{2}b_{2}+a_{3}b_{3}=1\cdot 4+2\cdot 5+3\cdot 6=32} .

Aplikace

  • pro dva vektory u = i = 1 n u i e i {\displaystyle \mathbf {u} =\sum _{i=1}^{n}u^{i}\mathbf {e} _{i}} a v = i = 1 n v i e i {\displaystyle \mathbf {v} =\sum _{i=1}^{n}v^{i}\mathbf {e} _{i}} , zapsané v nějaké jedné pevně zvolené bázi e {\displaystyle \mathbf {e} } , lze skalární součin definovat jako:
( u , v ) = i , j = 1 n ( e i , e j ) u i v j ¯ = i , j = 1 n g i j u i v j ¯ {\displaystyle (\mathbf {u} ,\mathbf {v} )=\sum _{i,j=1}^{n}(\mathbf {e} _{i},\mathbf {e} _{j})u^{i}{\overline {v^{j}}}=\sum _{i,j=1}^{n}g_{ij}u^{i}{\overline {v^{j}}}} , kde g i j = ( e i , e j ) {\displaystyle g_{ij}=(\mathbf {e} _{i},\mathbf {e} _{j})} je metrický tenzor (v tomto případě matice).
  • pro dvě posloupnosti a , b : N C {\displaystyle a,b:\mathbb {N} \to \mathbb {C} } lze skalární součin definovat jako řadu:
( a , b ) = i = 0 a i b i ¯ {\displaystyle (a,b)=\sum _{i=0}^{\infty }a_{i}{\overline {b_{i}}}} , pokud řada konverguje.
  • skalární součin dvou funkcí lze definovat jako integrál:
( f , g ) = a b f ( x ) g ( x ) ¯   d x {\displaystyle (f,g)=\int _{a}^{b}f(x)\cdot {\overline {g(x)}}\ dx} , pokud integrál konverguje.

Reference

  1. BICAN, Ladislav. Linearni algebra a geometrie (upr. vydání). [s.l.]: Academia, 2009. ISBN 978-80-200-1707-9. Je zde použita šablona {{Citation}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

Související články

Externí odkazy

Autoritní data Editovat na Wikidatech