Silicit

Buližník ze sbírek Národního muzea

Silicit je neklastická sedimentární hornina převážně tvořená oxidem křemičitým ve formě křemene, chalcedonu nebo opálu. Názvosloví silicitů je značně nejednotné.[1] Pro starohorní silicity v českém masivu bývá někdy používán český termín buližník.[2]

Sled vrstevnatého radiolaritu

Podle geneze horniny jsou rozlišovány:[1]

  • chemogenní silicity vzniklé vysrážením oxidu křemičitého v hydrotermálním, nebo i studenovodním prostředí. Příkladem může být křemitý sintr.
  • biogenní silicity vzniklé nakupením schránek mořských mikrorganismů (mřížovci, rozsivky, křemité houby). Příkladem může být radiolarit nebo křemelina.
  • diagenetické silicity vzniklé při raných diagenetických změnách horniny. Při diagenezi jsou schránky křemitých organismů rozpouštěny a z horniny vytlačují karbonáty a jílové minerály. Příkladem je rohovec nebo pazourek.
  • supergenní silicity vznikají mobilizací a vysrážením oxidu křemičitého při zvětrávání, například laterizaci.

Často je problém jednotlivé formy silicitu rozlišit, případně vznikají formy polygenetické, smíšeného původu. Silicity také v průběhu času rekrystalizují v zřetelněji zrnitý křemen, což jejich genezi zastírá.[1]

Odkazy

Reference

  1. a b c PETRÁNEK, Jan. Silicit - Geologická encyklopedie on-line [online]. Česká geologická služba [cit. 2021-03-03]. Dostupné online. 
  2. PETRÁNEK, Jan. Buližník - Geologická encyklopedie on-line [online]. Česká geologická služba [cit. 2021-03-03]. Dostupné online. 

Související články

Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • NKC: ph318965
  • BNF: cb119327764 (data)