Sestroreck

Sestroreck Сестрорецк

znak vlajka
Poloha
Souřadnice	60°6′ s. š., 29°58′ v. d.
Stát	Rusko Rusko
Federální okruh	Severozápadní
Federální město	Petrohrad
Sestroreck
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel	43 055 (2020)^[1]
Správa
Vznik	1714
Oficiální web	www.sestroretsk.org
Telefonní předvolba	812
PSČ	197701, 197704 a 197706
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sestroreck (rusky Сестрорецк, finsky Siestarjoki, švédsky Systerbäck) je vnitřněměstské území města federativního významu v Petrohradu v Ruské federaci. Při sčítání lidu v roce 2010 měl sedmatřicet tisíc obyvatel.

Poloha a doprava

Sestroreck leží u ústí Sestry do Finského zálivu. Od centra Petrohradu je vzdálen přibližně pětatřicet kilometrů severozápadně. Na území města leží přehrada na Sestře zvaná Sestrorecký razliv.

Přes město vede železniční trať z Petrohradu přes Vyborg do Helsinek. V jižní části Sestrorecku prochází petrohradský obchvat, který zde přechází na Petrohradskou hráz vedoucí na Kronštadt.

Dějiny

Švédské osídlení na území Sestrorecku je doloženo nejpozději v roce 1643.
Ruské sídlo zde založil car Petr Veliký v roce 1714 a později bylo pojmenováno podle řeky.
V roce 1724 zde byla pod vedením Georga Wilhelma Henninga vybudována zbrojovka, která v devatenáctém století patřila k nejvýznamnějším v celém ruském impériu.
V letech 1812–1864 byl Sestroreck součástí Finského velkoknížectví.
Zároveň obec sloužila jako vojenská základna, například během Krymské války, jejíž zdejší operace bývají označovány Ålandská válka.
Koncem 19. století stoupal význam Sestrorecku jako rekreační oblasti pro Petrohrad.
V roce 1875 na trati mezi Sestroreckem a Beloostrovem experimentoval Fedir Apollonovyč Pirockyj jako první na světě s tramvají s elektrickou trakcí.
Od 16. června 1925 je Sestroreck městem.

Památky a muzea

Petropavelský chrám ruské pravoslavné církve
Dubky - rozsáhlý park s jezerem a potoky, součást někdejší letní rezidence cara Petra Velikého, stavba se nedochovala
zbytky lázeňských budov a sanatorií z konce 19. století
dětské sanatorium a rehabilitační centrum Dětské duny (založeno roklu 1906) - z někdejšího komplexu dřevěných a zděných budov stojí jen jedna s bývalým kostelem
Nádraží
Městský hřbitov s památníkem hrdinů druhé světové války
Muzeum Ostapa Bendera při městské knihovně
Bronzový pomník spisovatele Zoščenka

Osobnosti

Alexandr Nikitič Panšin (1863–1904), rychlobruslař a krasobruslař, narodil se a zemřel zde
Leonid Andrejev (1871–1919), spisovatel, žil zde
Nikolaj Alexandrovič Jemeljanov (1871–1872), revolucionář, narodil se zde
Michail Michajlovič Zoščenko (1894–1958), spisovatel, narodil se zde, jeho dača byla zbořena