Sasko-eisenašské vévodství

Sasko–eisenašské vévodství
Herzogtum Sachsen-Eisenach
Duchy of Saxe-Eisenach

←

←

1596–1638
1640–1644
1672–1809

→

→

→

vlajka

znak

Geografie

Sasko-eisenašské vévodství v roce 1680

Hlavní město

Eisenach

Obyvatelstvo

Národnostní složení

Němci

Jazyky

němčina

Náboženství

protestantské (státní), římskokatolické, judaistické

Státní útvar

Státní zřízení

monarchie

Mateřská
země

Svatá říše římská

Svatá říše římská (do 1806)
Rýnský spolek

Rýnský spolek

Státní útvary a území

Předcházející

	Sasko-výmarské vévodství
	Sasko-kobursko-eisenašské vévodství

Následující

	Sasko-výmarsko-eisenašské vévodství
	Sasko-gothajské vévodství
	Sasko-altenburské vévodství
	Sasko-výmarské vévodství

Sasko–eisenašské vévodství (něm. Herzogtum Sachsen-Eisenach) byla jména tří různých vévodství, která existovala v různých obdobích v německé spolkové zemi Durynsko. Všechna vévodství patřila mezi tzv. ernestinská vévodství. Hlavní město všech tří vévodství byl Eisenach.

První vévodství (1596–1638)

První vévodství Sasko-eisenašské bylo vytvořeno v roce 1596, po smrti Jana Fridricha II. Sasko-Kobursko-Eisenašského, jeho mladším synem Janem Arnoštem. V roce 1633 vymřela wettinovská linie sasko-koburská a Jan Arnošt zdědil jejich vévodství (Sasko-koburské vévodství). Když zemřel bez dědiců v roce 1638 Jan Arnošt, byla jeho vévodství Sasko-Gotha a Sasko-Eisenach rozdělena mezi vévodství Sasko-Výmar a Sasko-Altenburg (které samo bylo odděleno od Sasko-výmarska v roce 1603).

Druhé vévodství (1640–1644)

V roce 1640 bylo Sasko-eisenašsko odděleno od Saso-výmarska Albertem, synem Jana II. Sasko-výmarského. Albert zemřel bez dědice v roce 1644 a Sasko-eisenašsko bylo pak rozděleno mezi Sasko-gothajsko a Sasko-výmarsko, kde vládli jeho bratři Arnošt a Vilém.

Třetí vévodství (1672–1809)

Téměř 20 let bylo Sasko-eisenašsko součástí Sasko-výmarska. Ale když v roce 1662 Vilém, vévoda Sasko-výmarský zemřel zanechal čtyři děti: Jan Arnošt, Adolf Vilém, Jan Jiří a Bernhard. Druhý nejstarší Adolf Vilém obdržel Eisenach. Musel se však podělit s jeho mladším bratrem Janem Jiřím, který nakonec přijal podíl z příjmů vévodství Sasko-Eisenach a své sídlo vytvořil v městečku Marksuhl (tím vzniklo Sasko-marksuhelské vévodství). Adolf Vilém měl pět synů, ale první čtyři zemřeli brzy po narození. V roce 1668 zemřel, těsně před narozením svého pátého syna Viléma. Ten se stal novým vévodou Sasko-eisenašským od svého narození. Poručníkem se stal jeho strýc Jan Jiří. Chlapec zemřel v roce 1671 v dvou letech a Jan Jiří se stal vévodou Sasko-eisenašským.

Personální unie

Když zemřel r. 1741 bez dědice vévoda Vilém Jindřich, zdědil vévodství jeho bratranec Arnošt August Sasko-výmarský. On a jeho nástupci vládli Sasko-výmarskému a Sasko–eisenašské vévodství v personální unii do roku 1809, kdy byly formálně sloučeny do vévodství Sasko-Weimar-Eisenach.