Sádrovec

Sádrovec
Sádrovec, Maroko
Obecné
Kategorie	Minerál
Chemický vzorec	CaSO₄·2H₂O
Identifikace
Barva	bezbarvý, podle příměsí
Vzhled krystalu	tabulka, jehličkovité a další
Soustava	jednoklonná
Tvrdost	1,5–2
Lesk	skelný, perleťový
Štěpnost	dokonalá
Index lomu	1,522
Vryp	bílý
Hustota	2,3–2,4 g ⋅ cm⁻³
Rozpustnost	v horké HCl, v teplé vodě
Ostatní	ohebný

Sádrovec, chemický vzorec CaSO₄·2H₂O (hydratovaný síran vápenatý, dihydrát síranu vápenatého), je jednoklonný minerál.

Původ

Sedimentární, vysrážením z mořské vody v mělkých zálivech (viz také halit). Dále hydrotermální, z vulkanických plynů (fumaroly) a příležitostně jako druhotný minerál v oxidační zóně sulfátových usazenin.

Morfologie

Je známo asi 70 tvarů krystalů, mezi nejrozšířenější patří tabulky, prizmatické, jehličkovité a čočkovité tvary. Často dvojčatí (vlaštovčí ocasy). Jemně krystalický až celistvý, dále tvoří vláknité a jemně vláknité agregáty, růžice, konkrece.

Vlastnosti

Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 1,5–2, hustota 2,3–2,4 g/cm³, štěpnost dokonalá podle {010} a zřetelná podle {100} a {011}. Ohebný. Špatně vede teplo.
Optické vlastnosti: Barva: bezbarvý, podle příměsí bílá, šedá, žlutá, namodralá, hnědá. Lesk perleťový na štěpné ploše {010}, na ostatních plochách skelný. Průhlednost: průhledný až průsvitný, vryp bílý.
Chemické vlastnosti: Složení: Ca 23,28 %, S 18,62 %, O 55,76 %, H 2,34 %, časté příměsi živičných a jílovitých látek. Rozpouští se v horké HCl a v teplé vodě. Při žíhání v baničce uvolňuje vodu a lupenatí.

Odrůdy

Mariánské sklo – velké průhledné desky tabulkovitých krystalů, podobné slídě.
Selenit – vláknité agregáty s perleťovým leskem.
Pouštní růže – hnědé, okrové či narůžovělé růžice a jemné vláknité agregáty s uzavřeninami písku.^{[p 1]}

Alabastr (úběl) – jemně zrnitý až celistvý, zářivě bílé barvy .

Pouštní růže
Alabastr
Vlaštovčí ocas – dvojčatný srůst.

Využití

Ve stavebnictví se částečně vypálený sádrovec používá jako pálená sádra a přísada do cementů, dále se používá v sochařství, v medicíně, v sklářském průmyslu nebo jako hnojivo. Z alabastru vyráběly ozdobné předměty již starověké civilizace.

Naleziště

Sádrovec je běžný minerál, proto jsou jeho naleziště hojná.

Česko – menší ložiska Kobeřice a Kateřinky, Zbýšov (mariánské sklo), Oslavany, Zastávka ^[1]

Slovensko – Zlatá Baňa, Banská Štiavnica, Novoveská Huta (alabastr), Vlkanová u Zvolena (mariánské sklo)
Polsko – Wieliczka a Bochnia (společně s ložisky soli)
Německo – největší ložiska z období permu a triasu
Francie – ložiska z období terciéru
Itálie – ložiska z období terciéru, Volterra (sochařský alabastr)
Chorvatsko – Knin
USA – společně s anhydritem a solí ve státech New York, Kansas, Michigan, Nové Mexiko aj.
Mexiko – důl Naica, Chihuahua, Jeskyně krystalů (krystaly větší než 1 m); důl Bueno Tierra v Santa Eulalia – objevena drůza o délce okolo 100 metrů s jednotlivými krystaly tlustými jako strom, které měří až 3 metry.^[2]

Podobné minerály

Odkazy

Poznámky

↑ Podobu „pouštních růží“ tvoří také baryt.

Reference

↑ KOPEČNÁ, Petra. Postdepoziční mineralizace rosicko-oslavanské pánve. Brno, 2013 [cit. 2015-05-25]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta. Vedoucí práce Václav Vávra. Dostupné online.
↑ Článek Nejzajímavější jeskyně světa na webu magazínu 100+1 Archivováno 2. 6. 2020 na Wayback Machine. (česky)