Petr Miller

Petr Miller
Ministr práce a sociálních věcí ČSSR/ČSFR
Ve funkci:
10. prosince 1989 – 2. července 1992
Předseda vládyMarián Čalfa
PředchůdceAlfréd Šebek
NástupceMiroslav Macek
Poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci:
7. června 1990 – 4. června 1992
Stranická příslušnost
ČlenstvíOF (1989–1991)
OH (1991–?)
ČSSD
Narození27. července 1941 (82 let)
Praha
DětiMarek, Barbora, Petr
Alma materVŠE v Praze (vyloučen)
Profesepolitik, kovář, podnikatel a manažer
CommonsPetr Miller
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petr Miller (* 27. července 1941[1]) je bývalý český a československý politik, během sametové revoluce organizátor stávkového hnutí mezi dělníky, pak ministr práce a sociálních věcí ČSFR a poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění za Občanské fórum, pak za Občanské hnutí, později manažer a poradce.

Biografie

Matka (profesí rentgenoložka) krátce po jeho narození zemřela, otec (profesí architekt) musel dítě dočasně předat do kojeneckého ústavu a aby uchránil sestru zemřelé manželky před totálním nasazením, formálně si ji vzal, ale později měli spolu dítě. Otec Petra Millera později zemřel při nehodě na otravu oxidem uhelnatým. Petr Miller ve věku 14 let odešel z domu, vyučil se v Praze kovářem a při zaměstnání vystudoval gymnázium. Započal i studium Vysoké školy ekonomické, ale ze studia byl roku 1970 vyloučen. V letech 1960-1989 pracoval jako kovář v průmyslu. Po 30 let byl zaměstnancem ČKD Praha.[2]

Během sametové revoluce organizoval podporu pro politické změny mezi dělníky v ČKD a zapojil se do politického dění. 23. listopadu vedl průvod dělníků na Václavské náměstí. Už v prosinci 1989 se stal členem vlády. V letech 1989-1992 působil v první vládě M. Čalfy (vláda národního porozumění) i druhé vládě M. Čalfy (vláda národní oběti) jako ministr práce a soc. věcí Československa.[2][3]

Ve volbách roku 1990 kandidoval za OF do Sněmovny lidu (volební obvod Severočeský kraj). Po rozkladu Občanského fóra přešel roku 1991 do poslaneckého klubu OH. Ve Federálním shromáždění setrval do voleb roku 1992.[4]

Později přestoupil do ČSSD a na jejím sjezdu v Hradci Králové v únoru 1993 byl jedním ze čtyř kandidátů na post předsedy strany. Nezískal ovšem výraznější podporu.[5]

Po odchodu z vrcholné politiky působil jako personální ředitel firem Chemapol Group a ČEZ a generální ředitel letecké společnosti Empirie. Zastával i další posty. Později odešel do penze, žije v Horních Počernicích. Byl třikrát ženatý, má tři děti.[2][6]


Odkazy

Reference

  1. ↑ Petr Miller [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-07-30]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c Z kováře v ČKD ministrem [online]. instinkt.tyden.cz [cit. 2012-07-30]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  3. ↑ Slovníček [online]. ceskatelevize.cz [cit. 2012-07-30]. Dostupné online. 
  4. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-07-30]. Dostupné online. 
  5. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1470. 
  6. ↑ Petr Miller [online]. blisty.cz [cit. 2012-07-30]. Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Petr Miller na Wikimedia Commons
  • (česky) Petr Miller v parlamentu
První vláda Mariána Čalfy
Předseda vlády
Marián Čalfa (jmenován 10. prosince 1989, KSČ/VPN)
Členové v den jmenování vlády
10. prosince 1989
František Pitra (místopředseda vlády do 13. 2. 1990, KSČ) • Miroslav Vacek (obrana, KSČ) • František Podlena (doprava a spoje, KSČ) • Ladislav Vodrážka (hutnictví, strojírenství a elektrotechnika do 13. 2. 1990, KSČ)  František Pinc (paliva a energetika do 13. 2. 1990, KSČ) • Andrej Barčák ml. (zahraniční obchod, KSČ) • Valtr Komárek (místopředseda vlády, KSČ/OF) • Vladimír Dlouhý (místopředseda vlády, předseda Statní plánovací komise, KSČ/OF) • Jiří Dienstbier st. (zahraniční věci, OF) • Václav Klaus (finance, OF) • Petr Miller (prace a soc. věci, OF) • Květoslava Kořínková (Výbor lidové kontroly, OF) • Oldřich Burský (místopředseda vlády, zemědělství a výživa, ČSS) • Ladislav Dvořák (Federální měnový úřad,ČSS) • František Reichel (Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj do 6. 3. 1990, ČSL) • Ján Čarnogurský (místopředseda vlády, KDH) • Josef Hromádka (místopředseda vlády, nestraník) • Róbert Martinko (bez portfeje, nestraník) • Marián Čalfa, Ján Čarnogurský, Valtr Komárek (vnitro, pověřeni společným řízením do 30. 12. 1989)
Členové jmenovaní později
13. prosince 1989
Milan Čič (místopředseda vlády, KSČ/VPN)
30. prosince 1989
Richard Sacher (vnitro, ČSL)
13. února 1990
Petr Pithart (místopředseda vlády, OF) • Slavomír Stračár (hutnictví, strojírenství a elektrotechnika, KSČ/VPN) • Jaroslav Sůva (paliva a energetika, KSČ) • Vladimír Príkazský (bez portfeje, OF)
6. dubna 1990
Václav Valeš (místopředseda vlády, nestraník) • Armin Delong (místopředseda vlády a Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj, nestraník)
12. května 1990
Rudolf Kutnar (spolupověřený zemědělství a výživa, ČSS)
12. května 1990
Karel Havlík (bez portfeje, ČSL)
Druhá vláda Mariána Čalfy
Předseda vlády
Marián Čalfa (jmenován 27. června 1990, VPN)
Členové v den jmenování vlády
27. června 1990
Ján Langoš (vnitro, VPN) • Slavomír Stračár† (zahraniční obchod, zemřel 21. 8. 1990, VPN) • Pavel Hoffmann (místopředseda vlády, pověřený ministr pro strategické plánování, VPN) • Jiří Dienstbier (místopředseda vlády a zahraniční věci, OF/OH) • Pavel Rychetský (místopředseda vlády, OF/OH) • Petr Miller (práce a sociálních věcí, OF/OH) • Květoslava Kořínková (pověřená kontrolou, OF/OH) • Jozef Mikloško (místopředseda vlády, KDH) • Václav Klaus (finance a od 3. 11. 1991 místopředseda vlády, OF/ODS) • Vladimír Dlouhý (pověřený hospodářství, OF/ODA) • Miroslav Vacek (obrana do 18. 10. 1990, KSČ) • Václav Valeš (místopředseda vlády, nestraník) • Jiří Nezval (doprava, nestraník) • Theodor Petrík (spoje do 19. 4. 1991, nestraník)
Členové jmenovaní později
19. července 1990
Josef Vavroušek (Federální výbor pro životní prostředí, OF/OH)
18. října 1990
18. ledna 1991
Imrich Flassik (pověřený řízením Federálního úřadu pro hospodářskou soutěž, KDH)
25. ledna 1991
Jozef Bakšay (zahraniční obchod, VPN)
12. května 1990
† Slavomír Stračár zemřel během služební cesty v Brazílii.
Ministři práce a sociálních věcí Československa
Ministři sociální péče první československé republiky (1918–1938)
Ministři sociální péče druhé československé republiky (1938–1939)
Ministři sociální péče exilových vlád Československa (1940–1945)
František Němec • Ján Bečko
Ministři sociální péče poválečného Československa (1945–1968)
Federální ministři práce a sociálních věcí Československa (1969–1992)
Autoritní data Editovat na Wikidatech