Oldřich Vaverka

Oldřich Vaverka
poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1954 – 1960
poslanec Národního shromáždění ČSSR
Ve funkci:
1960 – 1964
Ve funkci:
1964 – 1968
poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci:
1969 – 1971
7. předs. MěNV Brno
(od r. 1969 1. primátor)
Ve funkci:
3. září 1963 – 9. února 1971
PředchůdceJosef Kalášek
NástupceVladimír Štroner
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ
Narození5. června 1921
Lukovany
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí???
ChoťJaroslava Vaverková, roz. Jeřábková
Profesepolitik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Oldřich Vaverka (5. června 1921 Lukovany – ???[1]) byl český a československý politik Komunistické strany Československa, poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSR, Národního shromáždění ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění a vrcholný představitel Brna (předseda městského národního výboru, pak primátor) v 60. a počátkem 70. let 20. století.


Biografie

V letech 1941–1963 pracoval v Závodech Jana Švermy v Brně. V letech 1963–1969 působil na postu předsedy Městského národního výboru Brna a pak od února 1969 do února 1971 jako první primátor Brna. Ve funkci nejvyššího představitele tohoto města dokázal zajistit dokončení výstavby sídliště Staré Brno-jih a sídliště Lesná. V Brně tehdy také vyrostla provozní budova družstva VKUS ve Veselé ulici, výškové kancelářské budovy v ulici Šumavská, pavilony P a R na brněnském výstavišti či stomatologická klinika v Janouškově ulici. Byla provedena přestavba cyklistického stadiónu v Pisárkách a rekonstrukce koryta Ponávky a pobřežních regulačních zdí u řeky Svratky.[2]

K roku 1954 se profesně uvádí jako hlavní mechanik Závodů Jana Švermy v Brně.[3] Ve volbách roku 1954 byl zvolen za KSČ do Národního shromáždění ve volebním obvodu Brno-město II. Mandát obhájil ve volbách v roce 1960 (nyní již jako poslanec Národního shromáždění ČSSR za Jihomoravský kraj) a ve volbách v roce 1964. V Národním shromáždění zasedal až do konce jeho funkčního období v roce 1968.[4][5][6][7]

Po federalizaci Československa usedl roku 1969 do Sněmovny lidu Federálního shromáždění, kde setrval do konce volebního období, tedy do voleb v roce 1971.[8]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Oldřich Vaverka [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-04]. Dostupné online. 
  2. ↑ Oldřich Vaverka [online]. encyklopedie.brna.cz [cit. 2012-02-04]. Dostupné online. 
  3. ↑ Kandidáti Národní fronty pro volby do Národního shromáždění. Rudé právo. Listopad 1954, roč. 35., čís. 310, s. 2. Dostupné online. 
  4. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-04]. Dostupné online. 
  5. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-04]. Dostupné online. 
  6. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-04]. Dostupné online. 
  7. ↑ BOX-FOLDER-REPORT: 17-1-99 TITLE:On the Eve of Elections [online]. osaarchivum.org [cit. 2012-02-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-08. (anglicky) 
  8. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-04]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Představitelé Brna
Starostové
Franz Rauscher (1784–1804) • Johann Czikann (1804–1821) • Johann Ritschel (1828–1847) • Anton Haberler (1851–1855) • Rudolf Ott (1855–1861) • Christian d'Elvert (1861–1864) • Alfred Skene (1864–1866) • Karl Giskra (1866–1867) • Rudolf Ott (1868–1870) • Christian d'Elvert (1870–1876) • Karl van der Strass (1876–1880) • Gustav Winterholler (1880–1894) • August Wieser (1894–1916) • Ferdinand Schnitzler (1916–1918) • Petr Kerndlmayer (1918–1920; vládní komisař) • Karel Vaněk (1920) • Bedřich Macků (1920–1925) • Karel Tomeš (1925–1935) • Rudolf Spazier (1935–1939) • Oskar Judex (1939–1945; též vládní komisař)
Předsedové NV
Vladimír Matula (1945–1946) • Josef Podsedník (1946–1948) • Vladimír Matula (1948–1949) • Bohumil Ubr (1949–1952) • Vladimír Matula (1952–1954) • Josef Kalášek (1954–1963) • Oldřich Vaverka (1963–1971; od 1969 primátor)
Primátoři
Oldřich Vaverka (1963–1971; do 1969 předseda NV) • Vladimír Štroner (1971–1976) • František Chabičovský (1976–1980) • Rudolf Suchánek (1980–1983) • Alois Skoupý (1983–1989) • Josef Pernica (1989–1990) • Jiří Trmač (1990) • Pavel Podsedník (1990) • Václav Mencl (1990–1992) • Jiří Horák (1992–1994) • Dagmar Lastovecká (1994–1998) • Petr Duchoň (1998–2004) • Richard Svoboda (2004–2006) • Roman Onderka (2006–2014) • Petr Vokřál (2014–2018) • Markéta Vaňková (2018–dosud)
Autoritní data Editovat na Wikidatech