Novobyzantský sloh

Katedrála svatého Alexandra Něvského v Sofii

Novobyzantský sloh neboli neobyzantský styl byl architektonický směr vzniklý v západní Evropě ve 40. letech 19. století, který se řadí mezi historizující slohy. Využíval prvky byzantského slohu, používaného v pravoslavné architektuře 5. až 11. století. Vzorem byly hlavně středověké stavby v Konstantinopoli (dnešní Istanbul) a Raveně. Novobyzantský sloh se používal především u staveb náboženského a institucionálního určení. Vyvrcholil v Rusku v poslední čtvrtině 19. století. Izolovaná novobyzantská škola existovala ještě v meziválečné Jugoslávii.

Příklady staveb v novobyzantském slohu jsou katedrála svatého Alexandra Něvského v Sofii, Westminsterská katedrála v Londýně, chrám svatého Vladimíra v Kyjevě nebo chrám svatého Alexandra Něvského v Postupimi. Vliv novobyzantské architektury je patrný také na architektuře pařížské baziliky Sacré-Cœur.

V Česku je novobyzantský sloh zastoupen několika stavbami především náboženského určení. Významný je zejména kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mariánských Lázních budovaný v letech 1844 až 1848 podle projektu architekta Johanna Gottfrieda Gutensohna.

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu novobyzantský sloh na Wikimedia Commons
Architektonické směry
Starověk
Středověk
Novověk
19. století
Architektura romantismu • Historismus (Novorománský • Novobyzantský • NovogotikaNovorenesanceNovobarokoNeoklasicismus • Eklekticismus) • Monumentalismus • Purismus • Secesní architektura
20. století
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • LCCN: sh2004000572
  • NLI: 987007539700505171