Nasavské vévodství

Nasavské vévodství
Herzogtum Nassau
← Nasavsko-Weilburg
← Nasavsko-Usingen
← Oranžsko-nasavské knížectví
1806–1866 Provincie Hesensko-Nasavsko →
Vlajka státu
vlajka
Státní znak
znak
Geografie
Mapa
Nasavské vévodství roku 1815
Hlavní město
Weilburg (1806–1816)
Wiesbaden (1816–1866)
Obyvatelstvo
Jazyky
moselsko-francké dialekty němčiny
Náboženství
Státní útvar
Státní zřízení
Mateřská
země
Rýnský spolekRýnský spolek Rýnský spolek (1806–1813)
Německý spolekNěmecký spolek Německý spolek (1815–1866)
Pruské královstvíPruské království Pruské království (od 1850)
Měna
kronenthaler
Vznik
1806 – sjednocení částí do Nasavského vévodství
Zánik
1866 – součást Pruska jako provincie
Státní útvary a území
Předcházející
Nasavsko-Weilburg Nasavsko-Weilburg
Nasavsko-Usingen Nasavsko-Usingen
Oranžsko-nasavské knížectví Oranžsko-nasavské knížectví
Následující
Provincie Hesensko-Nasavsko Provincie Hesensko-Nasavsko

Nasavské vévodství (německy Herzogtum Nassau) byl stát v Německu. Vznikl v roce 1806, kdy se na Napoleonův příkaz sjednotily rozdrobené části Nasavska v jednotné vévodství. To bylo ale jako spojenec Rakouska roku 1866 anektováno Pruskem a v jeho rámci začleněno do provincie Hesensko-Nasavsko (kterou tvořilo dále bývalé svobodné město Frankfurt nad Mohanem a Hesensko-Kasselsko).

Historie

Související informace naleznete také v článku Nasavští.
Znak Nasavského vévodství

17. července 1806 se zbylá nasavská hrabství Nasavsko-Usingen a Nasavsko-Weilburg připojila k Rýnskému spolku. Pod Napoleonovým tlakem byla následně 30. srpna 1806 obě hrabství sloučena do jednotného Nasavského vévodství. Dohodou bývalých hrabat (Fridricha Augusta Nasavsko-Usingenského a jeho bratrance prince Fridricha Viléma Nasavsko-Weilburského) bylo ustanoveno, že Fridrich August se stane vévodou, a jelikož neměl dědice, vévodství po jeho smrti získá právě Fridrich Vilém. Ten ale 9. ledna 1816 náhle zemřel při pádu ze schodů jen dva týdny před bratrancovou smrtí. Nasavské vévodství tak v roce 1816 zdědil jeho syn Vilém a po dlouhé době bylo opět jednotné a podstatně rozšířené.[1]

Na Vídeňském kongresu roku 1815 ztratilo Nasavsko část území ve prospěch Pruska, následně se stejně jako ostatní německé státy stalo členem Německého spolku.

Vévodové

Po porážce Rakouského císařství v prusko-rakouské válce v roce 1866 bylo Nasavské vévodství jako spojenec Rakouska anektováno Pruskem. Vévoda Adolf byl zbaven trůnu a vévodství se spolu s dalšími anektovanými územími stalo součástí Pruského království jako provincie Hesensko-Nasavsko. Vévoda Adolf tak přišel o faktickou vládu v Nasavsku, titul mu ale zůstal. V roce 1890 zdědil po svém strýci Vilému III. velkovévodství Lucemburské.[2]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Dějiny Německa - Helmut Müller, Karlem Friedrichem Kriegerem, Hannou Vollrath, redakce Meyers Lexikon; Nakladatelství Lidové noviny, 2004, edice: Dějiny států, ISBN 80-7106-188-3
  2. http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&id_desc=63611&s_lang=2&title=Nasavsko

Související články

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • BNF: cb11987450v (data)
  • GND: 4041265-9
  • LCCN: n81107044
  • NLI: 987007555019705171
  • SUDOC: 02793943X
  • VIAF: 123167575