Moment síly

Moment síly
Název veličiny
a její značka
Moment síly
M
Hlavní jednotka SI
a její značka
newton metr
Nm
Definiční vztah M = r × F {\displaystyle {\boldsymbol {M}}={\boldsymbol {r}}\times {\boldsymbol {F}}}
Dle transformace složekpseudovektorová
Zařazení jednotky v soustavě SIodvozená

je vektorová fyzikální veličina, která vyjadřuje míru otáčivého účinku síly.

Otáčivý účinek síly se vztahuje k danému bodu nebo přímce. Bod, ke kterému se moment síly určuje, se nazývá momentovým bodem. Kolmá vzdálenost p {\displaystyle p} síly od její osy k bodu je tzv. rameno síly.

Bod, vůči němuž se určuje moment síly, nemusí být bodem ležícím na ose otáčení. Moment síly můžeme určit vzhledem k libovolnému bodu, a to i k bodům, které se nachází mimo zkoumané těleso.

Moment síly je definován jako součin síly a kolmé vzdálenosti osy síly od daného bodu. Velikost momentu síly tedy závisí na velikosti síly a na vzdálenosti od osy otáčení (čím dále síla působí, tím větší moment síly vznikne, obě veličiny jsou přímo úměrné).

Směr vektoru momentu síly je kolmý na rovinu síly a polohového vektoru působiště, určuje se pravidlem pravé ruky: Zahnuté prsty pravé ruky ukazují směr otáčivého účinku síly (směr otáčení tělesa), vztyčený palec ukazuje směr momentu síly.

V případech, kdy je potřeba charakterizovat otáčivý účinek síly na soustavu s pevně danou osou otáčení, používá se příbuzná veličina točivý moment, která představuje průmět obecného momentu síly do osy otáčení.

Značení

  • Symbol veličiny: M {\displaystyle {\boldsymbol {M}}}
  • Odvozená jednotka SI: newton metr, značka jednotky: Nm

Výpočet

Nechť F {\displaystyle {\boldsymbol {F}}} je vzhledem k libovolnému bodu O {\displaystyle O} určeno polohovým vektorem r {\displaystyle {\boldsymbol {r}}} . Moment síly vzhledem k bodu O {\displaystyle O} je pak určen vztahem

M = r × F {\displaystyle {\boldsymbol {M}}={\boldsymbol {r}}\times {\boldsymbol {F}}}

Vektory r {\displaystyle {\boldsymbol {r}}} a F {\displaystyle {\boldsymbol {F}}} definují rovinu, k níž je výsledný vektor M {\displaystyle {\boldsymbol {M}}} kolmý. Směr vektoru M {\displaystyle {\boldsymbol {M}}} určuje směr osy otáčení (rotace). Tato osa prochází bodem O {\displaystyle O} , ke kterému moment síly určujeme.

Pokud je α {\displaystyle \alpha } úhel mezi vektory r {\displaystyle {\boldsymbol {r}}} a F {\displaystyle {\boldsymbol {F}}} , pak lze z předchozího vztahu získat velikost momentu jako

M = F r sin α {\displaystyle M=Fr\sin \alpha }

Tento vztah lze chápat dvěma způsoby

  • M = r ( F sin α ) {\displaystyle M=r(F\sin \alpha )}
V tomto případě chápeme vztah jako součin délky průvodiče r {\displaystyle r} a složky síly F k = F sin α {\displaystyle F_{k}=F\sin \alpha } kolmé na tento průvodič. Složka F k {\displaystyle F_{k}} má otáčivou schopnost, zatímco složka F r {\displaystyle F_{r}} , která je kolmá na F k {\displaystyle F_{k}} a rovnoběžná s průvodičem r {\displaystyle {\boldsymbol {r}}} , tuto schopnost nemá.
  • M = F ( r sin α ) {\displaystyle M=F(r\sin \alpha )}
V tomto případě lze vztah chápat jako součin síly o velikost F {\displaystyle F} a ramene síly p = r sin α {\displaystyle p=r\sin \alpha } , tedy
M = F p {\displaystyle M=Fp} .
Ramenem síly p {\displaystyle p} se rozumí kolmá vzdálenost vektorové přímky síly od bodu O {\displaystyle O} (tedy bodu, vůči němuž moment síly určujeme).
Moment obecné síly na obecné páce v rovině:
M = F . r . ( sin α cos β cos α sin β ) {\displaystyle M=F.r.(\sin \alpha \cos \beta -\cos \alpha \sin \beta )}
Obecná síla na obecné páce v rovině

Vlastnosti

  • Pokud určujeme moment síly vzhledem k bodu, je M {\displaystyle \mathbf {M} } kolmé k průvodiči r {\displaystyle {\boldsymbol {r}}} a současně k síle F {\displaystyle {\boldsymbol {F}}} . V případě, že určujeme moment síly k ose, leží M {\displaystyle {\boldsymbol {M}}} ve zvolené ose.
  • Moment síly vzhledem k ose se definuje jako průmět momentu síly vzhledem k bodu osy do této síly. Moment síly vzhledem k ose tedy leží ve zvolené ose. Působící síla tedy neurčuje směr momentu síly (jako v případě momentu vzhledem k bodu), ale pouze velikost tohoto momentu.
  • Při řešení se postupuje tak, že působištěm síly se proloží rovina kolmá k ose, ke které se určuje moment síly. Vektor síly F {\displaystyle {\boldsymbol {F}}} je pak promítnut do této roviny, čímž se získá složka F {\displaystyle {\boldsymbol {F}}^{\prime }} , která je odpovědná za otáčení. Průsečík osy, k níž se určuje moment síly, a roviny, v níž leží F {\displaystyle {\boldsymbol {F}}^{\prime }} , je bodem, k němuž se určí moment síly.
  • Působí-li ve společném působišti několik sil F i {\displaystyle {\boldsymbol {F}}_{i}} , je jejich celkový účinek dán výslednicí sil R = F 1 + F 2 + + F n = i = 1 n F i {\displaystyle {\boldsymbol {R}}={\boldsymbol {F}}_{1}+{\boldsymbol {F}}_{2}+\cdots +{\boldsymbol {F}}_{n}=\sum _{i=1}^{n}{\boldsymbol {F}}_{i}} a výsledný moment je dán vztahem M = r × R = r × ( F 1 + F 2 + + F n ) {\displaystyle {\boldsymbol {M}}={\boldsymbol {r}}\times {\boldsymbol {R}}={\boldsymbol {r}}\times ({\boldsymbol {F}}_{1}+{\boldsymbol {F}}_{2}+\cdots +{\boldsymbol {F}}_{n})} .

Z distributivního zákona pro vektorový součin pak dostaneme

M = ( r × F 1 ) + ( r × F 2 ) + + ( r × F n ) = M 1 + M 2 + + M n = i = 1 n M i {\displaystyle {\boldsymbol {M}}=({\boldsymbol {r}}\times {\boldsymbol {F}}_{1})+({\boldsymbol {r}}\times {\boldsymbol {F}}_{2})+\cdots +({\boldsymbol {r}}\times {\boldsymbol {F}}_{n})={\boldsymbol {M}}_{1}+{\boldsymbol {M}}_{2}+\cdots +{\boldsymbol {M}}_{n}=\sum _{i=1}^{n}{\boldsymbol {M}}_{i}}

Výsledný moment sil působících v jednom bodě vzhledem k libovolnému bodu je tedy roven vektorovému součtu momentů všech složek k danému bodu.

Související články