Mladějovská úzkorozchodná železnice

Mladějov na Moravě – Hřebeč
Parní lokomotivy č. 5 a 1 v Mladějově na Moravě
Parní lokomotivy č. 5 a 1 v Mladějově na Moravě
Stát ČeskoČesko Česko
Provozovatel dráhy Mladějovská průmyslová dráha
Technické informace
Délka 11 km
Rozchod koleje 600 mm
Maximální sklon 30 ‰
Minimální poloměr oblouku 45 m
Externí odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
Trať 017 směr Česká Třebová
0,0 Mladějov na Moravě
Trať 017 směr Moravská Třebová
původní trať k horní stanici lanovky
2,9 Veksl
křížení silnice Nová Ves – Dětřichov
4,8 Nová Ves u Kunčiny zastávka
5,5 Větrná
6,5 Nová Ves u Kunčiny
9,5 Josefka
10,5 Hřebeč-Gerhard
10,9 Hřebeč doly
původní pokračování důlní dráhy do štoly 6002
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mladějovská úzkorozchodná železnice je úzkorozchodná dráha na Svitavsku o rozchodu 600 mm vedoucí z Mladějova na Moravě k dolům na Hřebči. Byla vybudována mezi lety 1917 a 1924 pro přepravu lupku a uhlí z míst těžby do zpracovatelského závodu, výrobny šamotu v Mladějově. Trať vede po vrstevnici kopců směrem na jih Mladějova a je dlouhá 11 km. Provoz skončil spolu s provozem celého mladějovského průmyslového areálu 31. prosince 1991. Od roku 1997 je využívána pro vyhlídkové turistické jízdy.

Historie

Projekt mladějovské dráhy, spojující lupkové a uhelné doly Václav Theodor, Josef, Barbora, Hugo Karel a pece v Mladějově, předložila ke schválení C. K. vojenská správa lanových drah 17. prosince 1917. Tento projekt, předpokládající překládání lupku na stávající lanovku, byl schválen 2. května 1918 a patrně okamžitě začala výstavba. Podle toho, že elektrárna v Mladějově pracovala od roku 1919 se soudí, že v tom roce už dráha fungovala. 14. září 1918 bylo schváleno doplnění projektu o dráhu, vedoucí až do Mladějova. Podle místní kroniky (psané později), bylo toto prodloužení v provozu od roku 1922, celá dráha byla ale zkolaudována až 24. května 1924.

Oficiální délka trati je 10 980 m, koleje ale pokračovaly i do důlních štol. Původní projekt počítal se sklony trati do 6 ‰, prodloužení do Mladějova má sklon místy přes 30 ‰.

Od roku 1995 působilo na mladějovské dráze brněnské sdružení Muzeum průmyslových železnic, které trať získalo roku 1997 do pronájmu, začalo s její obnovou a s provozem turistických vlaků.[1][2] Působilo zde do konce roku 2004 a v následujícím roce se přeorientovalo na vlečku Zastávka u Brna – Zbýšov, kterou získalo do svého vlastnictví.[2][3] V letech 2000–2005 nebo 2006 byla mladějovská dráha uváděna v jízdních řádech pro cestující pod číslem 904.

V současné době je trať provozována spolkem Mladějovská průmyslová dráha. Součástí areálu je Průmyslové muzeum Mladějov na Moravě.

Odkazy

Reference

  1. LUŽNÝ, Richard. Mladějovská průmyslová dráha (600 mm) [online]. Spz.logout.cz [cit. 2022-09-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-09-19. 
  2. a b Historie [online]. Mpz.cz [cit. 2022-09-20]. Dostupné online. 
  3. SOUKUPOVÁ, Jana. Učarovaly mu mašinky. Tak je"sbírá" a posílá na trať. Mladá fronta DNES. 2014-04-25, s. 3 (příloha). 

Literatura

  • BAUER Zdeněk, ZEITHAMMER Karel: Mladějovská průmyslová dráha, zvláštní číslo časopisu Železnice, 1993

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Mladějovská úzkorozchodná železnice na Wikimedia Commons
  • http://www.mladejov.cz – oficiální server Průmyslového muzea Mladějov a Mladějovské průmyslové dráhy
  • Richard Lužný: Mladějovská průmyslová dráha (600 mm) (spz.logout.cz, 1999)
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.