Melina Abdullahová

Melina Abdullahová
Melina Abdullahová v roce 2016
Melina Abdullahová v roce 2016
NarozeníOakland
Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Alma materHowardova univerzita
Univerzita Jižní Kalifornie
Povoláníakademička
ZaměstnavatelKalifornská státní univerzita
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Melina Abdullahová (nepřechýleně: Abdullah, * 1972 Oakland) je americká akademička a občanská aktivistka. Na Kalifornské státní univerzitě v Los Angeles byla vedoucí katedry panafrických studií. Stala se také spoluzakladatelkou losangeleské pobočky organizace Black Lives Matter a Black Lives Matter Grassroots, v níž působí jako spoluředitelka.

Nezávislý prezidentský kandidát Cornel West si Melinu Abdullahovou 10. dubna 2024 vybral za svou kandidátku na viceprezidentku.[1]

Životopis

Mládí, rodina a studia

Narodila se jako Melina Rachel Reimannová ve východní části Oaklandu v Kalifornii. Otec John Reimann byl „odborový organizátor a samozvaný trockista“ a matkou je Linda Fowler Blackstoneová. Děd z otcovy strany byl Günter Reimann (rodným jménem Hans Steinicke), německo-židovský marxistický ekonom a člen Komunistické strany Německa, který se účastnil odboje proti nacismu během druhé světové války.[2][3]

Vystudovala Howardovu univerzitu, kde získala bakalářský titul (B.A.) v oboru afroamerických studií, následně získala magsterský titul (M.A.) a velký doktorát v oboru politologie na Jihokalifornské univerzitě.[4]

Sňatkem s filmařem Phaylenem Abdullahem přijala jeho příjmení, které si ponechala i po rozvodu.[5]

Kariéra

Abdullahová je řádnou profesorkou na Kalifornské státní univerzitě v Los Angeles, kde působila jako vedoucí katedry panafrických studií.[4] V roce 2016 byl s ní a dalšími aktivisty natočen dokumentární film 13th o věznění ve Spojených státech.[6] Od roku 2018 je členkou komise pro lidské vztahy okresu Los Angeles, je spoluzakladatelkou pobočky nadace Black Lives Matter v Los Angeles a pravidelně píše články pro deník LA Progressive.[7]

Dne 10. dubna 2024 oznámil nezávislý prezidentský kandidát Cornel West, že si ji vybral za kandidátku na viceprezidentku.[1] Při tomto oznámení, které proběhlo v The Tavis Smiley show uvedl:[8]

Chtěl jsem kandidovat s někým, kdo vykouzlí úsměv na tváři Fannie Lou Hammerové a Martinu Lutheru Kingovi i v hrobě.
— Cornel West

Aktivismus

V rámci aktivismu byla Abdullahová několikrát zadržena. Město Los Angeles nařkla ze vznesení obvinění pouze za účelem potlačení jejího aktivismu, který často zahrnoval nepřátelská setkání na zasedáních policejní komise.[9]

Zatčena byla pro podezření z ublížení na zdraví policistovi po incidentu, kdy údajně chytila policistu za ruku při zatýkání protestující Sheily Hinesové-Brimové na jednání policejní komise Los Angeles. Hinesová-Brimová údajně hodila na šéfa losangeleské policie Charlieho Becka neznámou práškovou látku, o které tvrdila, že je to zpopelněný popel její neteře Wakieshy Wilsonové (která zemřela ve vazbě losangeleské policie v roce 2016).[10] Abdullahová byla obviněna z přestupku ublížení na zdraví a dalších sedmi bodů obžaloby: tato obvinění zahrnovala narušení veřejného pořádku a zákonné činnosti policejní komise během samostatných incidentů v roce 2017. Trestní obvinění proti ní byla nakonec zamítnuta.[11] Město později souhlasilo, že rodině Wilsonové vyplatí téměř 300 000 dolarů na urovnání žaloby, kterou podali kvůli její smrti.[12]

Během debaty televize ABC7 k volbám starosty Los Angeles v roce 2022 ji policie s dalšími protestujícími vyvedla z místnosti Kalifornské univerzity, protože neměli vstupenky na akci.[13]

V únoru 2024 byla kritizována za tweety, v nichž označila fanoušky Taylor Swift za „lehce rasistické“ a výsledek Super Bowlu LVIII za „pravicové, bělošské supremacistické spiknutí.[14]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Melina Abdullah na anglické Wikipedii.

  1. a b PELLISH, Aaron; CNN. Cornel West announces fellow academic Melina Abdullah as running mate | CNN Politics. CNN [online]. 2024-04-10 [cit. 2024-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. SAXON, Wolfgang. Guenter Reimann, Economic Publisher, Is Dead at 100. The New York Times. 2005-04-04. Dostupné online [cit. 2024-05-03]. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  3. Günter Reimann. mises.org [online]. 1939-09-15 [cit. 2024-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b Pan-African Studies | Melina Abdullah | Cal State LA. www.calstatela.edu [online]. [cit. 2024-05-03]. Dostupné online. 
  5. Black Lives Matter L.A. Leader Melina Abdullah is One of the Most Outspoken Critics of the LAPD. Now She's Facing Eight Criminal Charges.. theLAnd [online]. 2019-01-21 [cit. 2024-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Movie Club with Brad – 13th – American center Plzeň [online]. [cit. 2024-05-03]. Dostupné online. 
  7. ABDULLAH, Melina. Black Los Angeles Demands in Light of COVID-19 and Rates of Black Death. LA Progressive [online]. 2020-04-16 [cit. 2024-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. PELLISH, Aaron; CNN. Cornel West announces fellow academic Melina Abdullah as running mate | CNN Politics. CNN [online]. 2024-04-10 [cit. 2024-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. TWITTER; INSTAGRAM; EMAIL. L.A. city attorney agrees to drop charges against Black Lives Matter leader amid public outcry. Los Angeles Times [online]. 2019-02-08 [cit. 2024-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Black Lives Matter L.A. Leader Melina Abdullah is One of the Most Outspoken Critics of the LAPD. Now She's Facing Eight Criminal Charges.. theLAnd [online]. 2019-01-21 [cit. 2024-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. SERVICE • •, City News. Criminal Case Dismissed Against Black Lives Matter Leader [online]. 2019-08-10 [cit. 2024-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Melina Abdullah, professor and co-founder of BLM Los Angeles, on police commission hearing arrest. FOX 11 [online]. 2018-05-09 [cit. 2024-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. TWITTER; TWITTER; TWITTER. Police forcibly remove BLM-L.A. leader, a Cal State L.A. professor, from campus mayoral debate. Los Angeles Times [online]. 2022-05-02 [cit. 2024-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Is This Black Lives Matter Leader Right About a ‘Racist’ Taylor Swift-Travis Kelce Obsession?. The Root [online]. 2024-02-26 [cit. 2024-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 
(←2022) Volby prezidenta Spojených států amerických v roce 2024 (2026→)
Prezident Spojených států amerických
Demokratická strana
Kandidáti
Předpokládaný kandidát: Joe Biden (kampaň), Spolukandidátka: Kamala Harrisová
Další kandidáti: Marianne Williamsonová (kampaň) • Paperboy Prince • Vermin Supreme • Terrisa Bukovinacová • Bob Ely
Odstoupili během primárek: Dean Phillips (kampaň) • Jason Palmer • Cenk Uygur
Odstoupili před primárkami: Robert F. Kennedy Jr. (kampaň) • Jerome Segal
Republikánská strana
Primárky • Útok na Kapitol USA 2021 • Project 2025
Kandidáti
Předpokládaný kandidát: Donald Trump (kampaň)
Další kandidáti: John Anthony Castro • Sam Sloan
Odstoupili v průběhu primárek: Nikki Haleyová (kampaň) • Ron DeSantis (kampaň) • Asa Hutchinson (kampaň) • E. W. Jackson • Vivek Ramaswamy (kampaň)
Odstoupili před primárkami: Doug BurgumChris Christie • Larry Elder • Will Hurd • Perry Johnson • Steve Laffey • Mike PenceTim Scott • Corey Stapleton • Francis Suarez
Strana Zelených
Kandidáti
Potvrzení: Jill Steinová • Randy Toler
Odstoupili před primárkami: Emanuel Pastreich • Cornel West (kampaň)
Libertariánská strana

Primárky

Kandidáti
Potvrzení: Chase Oliver • Art Olivier • Michael Rectenwald
Odstoupili před primárkami: Joe Exotic
Nezávislí
S podporou
NLP, AIP
Robert F. Kennedy Jr. (kampaň) Spolukandidátka: Nicole Shanahan
S podporou
GMPJ, OPP
UCP, UPA
Cornel West (kampaň) Spolukandidátka: Melina Abdullahová
Shiva Ayyadurai • Johnny Buss • Joseph „Afroman“ Foreman • Taylor Marshall • Robby Wells
Třetí strany
Americká strana solidarity
Nominant: Peter Sonski
Legal Marijuana Now Party
Potvrzení: Ed Forchion • Rudy Reyes • Vermin Supreme
Odstoupily: Krystal Gabelová
Strana socialismu a svobody
Nominant: Claudia de la Cruzová, Spolukandidátka: Karina Garciaová
Státoprávní strana
Nominant: Randall Terry, Spolukandidát: Stephen Broden
Socialistická strana rovnosti
Nominant: Joseph Kishore, Spolukandidát: Jerry White