Martin Šolc

Doc. Martin Šolc
Narození26. března 1949 (75 let)
Praha
Alma materUniverzita Karlova
Povoláníastronom, astrofyzik, popularizátor vědy a překladatel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Martin Šolc (* 26. března 1949 Praha) je pedagog, odborník na fyziku komet i historii astronomie a také její popularizátor. Podílel se na organizaci mezinárodních konferencí, především v oblasti historie vědy, pracoval v redakčních radách řady odborných i populárních časopisů a přeložil několik knižních titulů.

Pedagogická činnost

Martin Šolc vystudoval v roce 1972 Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze, zaměření astronomie a astrofyzika. Poté zde na katedře astronomie a astrofyziky působil jako interní aspirant a posléze odborný asistent.

V roce 1986 se stal docentem astronomie. V letech 1986–1987 získal stipendium Maxe Plancka v Ústavu Maxe Plancka pro jadernou fyziku v Heidelbergu, kde se účastnil na zpracování dat z experimentů na sondách Giotto/Vega k Halleyově kometě.

V roce 1987 se stal vedoucím katedry astronomie a astrofyziky na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. V této funkci pokračoval i do roku 1999 poté, kdy se katedra transformovala v Astronomický ústav UK.

V letech 1999–2002 působil jako předseda Asociace Univerzita třetího věku České republiky, v letech pak jako předseda Společnosti pro dějiny věd a techniky při Radě vědeckých společností Akademie věd ČR. Od roku 2010 je členem grémia Rady seniorů ČR, od roku 2014 členem Rady celoživotního vzdělávání Univerzity Karlovy.

Dílo

Martin Šolc napsal celkem 56 publikací z oboru astrofyziky, fyziky komet a meziplanetární hmoty a 67 původních článků o historii astronomie. Byl autorem nebo spoluautorem celkem 8 učebnic: nejen pro vysoké školy, ale i pro střední (např. Cvičení z fyziky pro 1. ročník gymnázií) a základní školy (Přírodověda: pracovní sešit pro 5. ročník základní školy).

Ocenění

  • v roce 2017 získal v USA Cenu Donalda Osterbrocka za spoluautorský podíl na knize Biographic Encyclopedia of Astronomers, do které napsal 9 životopisů významných astronomů.

Reference

  1. ↑ SUCHAN, Pavel. Cena Františka Nušla za rok 2018 doc. Martinu Šolcovi [online]. Česká astronomická společnost, 2018-11-30 [cit. 2018-12-03]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Martin Šolc na Wikimedia Commons

Cena Františka Nušla (též nazývána Nušlova cena)
Cenu uděluje Česká astronomická společnost od roku 1938. V roce 1949 bylo její udělování přerušeno a následně byla udělena jen jednou (v roce 1952). V roce 1999 bylo udělování ceny obnoveno.
laureáti v letech 1938–1952
Karel Čacký (1938) • Antonín Bečvář (1939) • Vladimír Guth, Jan Kvíčala, Jaroslav Štěpánek a Alois Vrátník (1940) • Josef Klepešta (1941) • Jindřich Zeman (1942) • Karel Anděl (1943) • Viktor Rolčík (1944) • Bedřich Čurda-Lipovský (1945) • Ľudmila Pajdušáková (1946) • Vilém Gajdušek (1947) • Karel Novák (1948) • Luisa Landová-Štychová (1949) • Alois Peřina (1952)
laureáti od roku 1999
Luboš Perek (1999) • Miroslav Plavec (2000) • Ladislav Křivský (2001) • Zdeněk Švestka (2002) • Josip Kleczek (2003) • Zdeněk Ceplecha (2004) • Ladislav Sehnal (2005) • Zdeněk Sekanina (2006) • Jan Vondrák (2007) • Ivan Hubený (2008) • Pavel Mayer (2009) • Luboš Kohoutek (2010) • Jiří Grygar (2011) • Antonín Rükl (2012) • Marian Karlický (2013) • Petr Heinzel (2014) • Jan Palouš (2015) • Zdeněk Mikulášek (2016) • Jiří Bičák (2017) • Martin Šolc (2018) • Zdeněk Stuchlík (2019) • Petr Hadrava (2020) • Stanislav Štefl (2021) • Jiří Podolský (2022)
Autoritní data Editovat na Wikidatech