Maják

Možná hledáte: Majak.
Maják Doukato v Řecku
Maják na konci světa v Ushuaia, Argentina

Maják je budova, která slouží k navigaci lodí ve zrádných oblastech. Bývá to většinou věž, na jejímž vrcholu se nachází optická soustava, která vysílá paprsek světla na velké vzdálenosti a upozorňuje tak lodě na blížící se pevninu, či skaliska. Maják má tvar věže, aby byl vyvýšen nad hladinu moře a byl tak dobře viditelný na větší vzdálenosti. Často je stavěn na útesech, aby se ještě více zvětšila jeho výška. Světlo z majáku je viditelné až na vzdálenosti desítek kilometrů. Věda, která se majáky zabývá, se jmenuje farologie.[1]

V dřívějších dobách byly majáky většinou osazeny stálou posádkou, která měla za úkol obsluhovat světelnou jednotku majáku, ale v dnešních dobách jsou majáky většinou modernizovány a automatizovány, takže obsluha není nadále potřebná.

Optická soustava majáku pracuje buď s reflektorem, Fresnelovou čočkou nebo kombinací obojího. Cílem těchto systémů je koncentrace světla do jednoho směru, zvýšení jeho intenzity a vzdálenosti, ze které lze maják pozorovat.

Historie

Průřez osvětlovacím tělesem s Fresnelovou čočkou – maják Loschen v německém Bremerhavenu

Nejstarší stavbou tohoto typu, o které se dochovaly písemné záznamy, byl maják na ostrově Faru. Římané postavili kolem 30 majáků ve Středomoří a na pobřeží Atlantského oceánu ve Španělsku a Francii.[2] Byl to například maják v Ostii, Tour ďOrdre v Boulogne-sur-Mer nebo Herkulova věž v galicijském přístavu A Coruña, která dosud stojí.[3] Po pádu Říše římské výstavba majáků v Evropě stagnovala, zatímco v Číně bylo pro tento účel vybudováno několik vysokých pagod (například roku 874 na řece Moa).[4] V Itálii byl postaven první maják roku 1157 v Melorii a následovaly stavby v Benátkách, Messině a Janově. V 17. století nastal evropský rozmach majáků. V 18. a 19. století se postupně zlepšovala konstrukce věží. Vynález Augustina Fresnela zvýšil efektivnost osvětlení.

Charakteristika

Podrobnější informace naleznete v článku Charakteristika světla.

Vzhledem k tomu, že v některých případech je vidět několik majáků najednou, mají majáky různou barvu světla a charakteristiku záblesků. Tyto informace lze porovnat s námořní mapou nebo soupisem světel. Soupis světel navíc obsahuje i popis majáku pro jeho identifikaci ve dne. Následující tabulka uvádí základní charakteristiky:

Značka Popis charakteristiky
F Pevné světlo. Maják s touto charakteristikou svítí stále.
Iso Tento maják má stejně dlouhou dobu záblesku jako dobu kdy nesvítí. Například Iso3s je maják, který tři sekundy svítí a tři sekundy je potmě.
Q nebo QFl Rychle blikající maják, tento maják má dobu záblesku do dvou sekund.
LFl Maják, jehož světlo je rozsvíceno delší dobu než je zhasnuto.
Optická soustava majáku na Point Reyes v Kalifornii postaveného v roce 1870

Pobřežní majáky jsou umisťovány velmi vysoko a mají velmi silné zdroje světla, většinou bílé barvy, takže jsou viditelné z velkých vzdáleností. Slouží především k orientaci při přibližování k pobřeží, z toho důvodu bývají většinou stavěny na místně významných bodech (např. nejvíce do moře vybíhající výčnělky skal).

Majáky sloužící k lokální navigaci jsou nižší a jejich zdroje světla jsou menší. Tyto majáky se dále dělí na sektorové majáky a liniová světla. Sektorový maják svítí do různých směrů různými barvami a většinou bílé světlo značí bezpečný sektor, zatímco červená a zelená barva značí odchylku od správného kursu na levobok nebo pravobok. Světla v linii slouží k navigaci úzkými kanály. Jedná se o dva majáky stejné charakteristiky umístěné za sebou v různé výšce. V případě, že jsou vidět nad sebou, projíždí loď kanálem správně, jinak se nachází mimo plavební dráhu. O praktickém použití liniových světel se můžete dočíst například v dětské dobrodružné knize Boj o ostrov od Arthura Ransome.

Mimo majáků jsou používány také majákové lodě a majákové plošiny (LANBY - Large Navigational Buoy). Jedná se o lodě, respektive větší konstrukce, stabilně ukotvené na moři vybavené světelným zdrojem. Suplují funkci majáku tam, kde maják umístit nelze, a kde není vhodné použít bóji, například pro zajišťování navigačních bodů pro TSS (Traffic Separation Scheme).

Majáky se nachází na pobřeží moří, splavných jezerech (např. Storoženský maják, Maják Split Rock) a na splavných úsecích řek. Na Vltavě je jediný maják na spodním výběžku Libeňského ostrova v Praze 8.[5]

Odkazy

Reference

  1. BARKHAM, Patrick. Light fantastic. The Guardian [online]. 2008-07-15 [cit. 2012-06-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Crompton S.W. str. 10
  3. Viz torrehercules.org Archivováno 27. 9. 2008 na Wayback Machine..
  4. Jones R. str. 8
  5. Už dvanáct let pomáhá jediný maják na Vltavě umístěný na Libeňském ostrově. www.vecerni-praha.cz [online]. 2023-03-05 [cit. 2023-05-14]. Dostupné online. 

Literatura

  • JONES, Roy. The Lighthouse Encyklopedia. Guilford: The Globe Pequot press, 2004. ISBN 0-7627-2735-7. 
  • CROMPTON, Samuel Willard. The Ultimate Book of Lighthouses. San Diego: Thunder Bay Press, 2003. Dostupné online. ISBN 1-59223-102-0. 

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu maják na Wikimedia Commons
  • Slovníkové heslo maják ve Wikislovníku
  • Stránky o majácích od Anke a Jense (anglicky/německy)
  • Casual Navigation: Why Do Lighthouses Have Red Stripes? na YouTube (anglicky)
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • NKC: ph303430
  • PSH: 1203
  • BNF: cb119330900 (data)
  • GND: 4035481-7
  • LCCN: sh85076918
  • NARA: 10637323
  • NDL: 00573146
  • NLI: 987007529350205171