List Židům

ikona
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
List Židům
Původní názevἘπιστολὴ πρὸς Ἑβραίους
Jazykstarořečtina
Žánrepištola
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Rembrandt: Sv. Pavel, 1635

List Židům (zkratka Žd) je list, epištola Nového zákona, u kterého není znám autor; v tradici byl často připisován apoštolu Pavlovi. Je napsán výbornou řečtinou vzdělaného člověka. Byl brzy přijat do kánonu NZ, autorství a datování je však sporné.

Povaha listu

List Židům je spíše kázání nebo pojednání bez dopisového oslovení i konkrétních adresátů a Pavlovo jméno se v něm neobjevuje. Připisoval se mu proto, že na konci zmiňuje Timotea a že navazuje na Pavlův výklad Ježíšovy oběti a vykoupení. List Židům však rozvíjí hlavně myšlenku Kristova kněžství a srovnává jej se starozákonním veleknězem Melchisedechem. V 11. kapitole vyzvedá význam víry, uvádí však vesměs příklady ze Starého zákona, který autor dobře znal, ovšem cituje jej podle řeckého překladu Septuaginty. Předpokládá u adresátů, že mohou být opět pronásledováni, ale protože ochabli a zlhostejněli, je třeba je povzbudit.

Kánon a autorství

List byl velmi brzy přijat jako kánonický, názory o autorství se však od počátku lišily, o čemž svědčí i zařazení až za Pavlovy listy. Pavlovi jej připisuje svatý Jeroným a Augustinus, kdežto podle Tertulliana, Klementa Alexandrijského a dalších mohl být jeho autorem Barnabáš, Apollos, Klement Římský nebo Priscilla. Podle moderních autorů byl nejspíš napsán v některé křesťanské obci v Itálii, snad kolem roku 80.[zdroj?]

Proti Pavlovu autorství mluví jazyk, kterým byl napsán: tím je sice řečtina jako u všech Pavlových textů, je však úplně jiná, než v jeho ostatních listech. Sv. Pavel totiž používal řečtinu spíše lidovou a jeho slovní zásoba nebyla nijak omračující, naproti tomu List Židům je psán brilantní vysokou řečtinou s velmi bohatou slovní zásobou. Také Žid 2, 3 (Kral, ČEP) ukazuje, že autor nebyl očitým svědkem, na rozdíl od Pavla (Ga 1, 16 (Kral, ČEP)). Pavel by též nenapsal, že je brzy navštíví (Žid 13, 23 (Kral, ČEP)), protože v té době měli Židé úmysl jej zabít.

Citáty

Slovo Boží je živé, mocné a ostřejší než jakýkoli dvousečný meč; proniká až na rozhraní duše a ducha, kostí a morku, a rozsuzuje touhy i myšlenky srdce.
— Žd 4,12
Věřit Bohu znamená spolehnout se na to, v co doufáme, a být si jisti tím, co nevidíme.
— Žd 11,1
Bratrská láska ať trvá; s láskou přijímejte i ty, kdo přicházejí odjinud - tak někteří, aniž to tušili, měli za hosty anděly. Pamatujte na vězně, jako byste byli uvězněni s nimi; pamatujte na ty, kdo trpí, vždyť i vás může potkat utrpení.
— Žd 13,1-3

Odkazy

Literatura

  • CARSON, D. A; MOO, Douglas J. Úvod do Nového zákona. Praha: Návrat domů, 2008. 700 s. ISBN 978-80-7255-165-1. 
  • DOUGLAS, J. D, a kol. Nový biblický slovník. 2. vyd. Praha: Návrat domů, 2009. 1243 s. ISBN 978-80-7255-193-4. 
  • POKORNÝ, Petr. Literární a teologický úvod do Nového zákona. Praha: Vyšehrad, 1993. 333 s. ISBN 80-7021-052-4. 
  • F. Laub, List Židům. Karmelitánské nakladatelství: Praha 2001
  • G. Hörster, Úvod do Nového zákona. Praha 1994
  • J. Merell, Úvod do Nového zákona. Praha 1991
  • P. Pokorný, Úvod do Nového zákona. Praha 1993
  • L. Tichý, Úvod do Nového zákona. Svitavy 2003

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu List Židům na Wikimedia Commons
  • Ekumenický překlad, ke stažení jako .txt nebo .doc
  • Vyhledávání v Bibli česky i v dalších jazycích
  • Vyhledávač a konkordance k Českému studijnímu překladu Archivováno 16. 2. 2008 na Wayback Machine.
  • [1] A. Novotný, Biblický slovník (.doc, .jpg nebo .pdf)
  • Anglický a řecký text, hledání, odkazy a konkordance
  • Heslo Epistle to the Hebrews v Catholic encyclopedia
  • Portál Hebrews v Early Christian Writings
  • řecky
  • [2] Řecký text
Autoritní data Editovat na Wikidatech