Knížectví

Knížectví označuje jednu z forem vlády státu, v jehož čele stojí kníže. Knížectví dnes existují jako suverénní státní celky (Monako, Lichtenštejnsko, Andorra), nebo jako historická území (např. České knížectví, Nitranské knížectví aj.)

Současnost

V dnešní době se pod pojmem knížectví rozumí právně svrchovaný stát s vlastním (suverénním) územím monarchy šlechtického původu v knížecí hodnosti anebo území, jež je součástí jiného státu (monarchie), např. Asturské knížectví ve Španělském království.

Mezi evropská knížectví patří Lichtenštejnsko, Monako a také Andorra, kde panuje tzv. Dvojvládí, protože knížetem v tomto knížectví jsou současně francouzský prezident a druhým biskup.

Zajímavostí je, že na titulaturu knížectví si osobují nárok i některé mezinárodním společenstvím neuznané území jako je Sealand, Seborga, New Utopia.

Historie

Vznik knížectví souvisí s rozvojem ekonomiky v níž je hlavním majetkem půda (feudální systém), nejprve od. 9. století vznikla knížectví, která byla zcela nezávislá na jiném panovníkovi. Taková knížectví v průběhu několika století zpravidla buď zanikla, anebo se stala královstvím (např. české knížectví).

Později se tento titul významově posunul na území nezávislá v rámci římsko-německé říše. Takovýchto území existoval značný počet (kolem dvou set), tato území však praktikovala samostatnou vládu pouze v období slabých císařů.

Některá knížectví

Související články

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Autoritní data Editovat na Wikidatech