Kaštela

Možná hledáte: kaštel – venkovské sídlo nižší šlechty.
Kaštela
Poloha
Souřadnice43°32′54″ s. š., 16°20′18″ v. d.
Nadmořská výška3 m n. m.
StátChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
Kaštela
Kaštela
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha57,6 km²
Počet obyvatel37 794 (2021)[1]
Hustota zalidnění656,1 obyv./km²
Správa
Oficiální webkastela.hr
Telefonní předvolba021
Označení vozidelST
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kaštela je název pro konurbaci 7 obcí ve Splitsko-dalmatské župě v Chorvatsku. V roce 2021 zde žilo 37 951 obyvatel, tudíž jsou Kaštela desátým největším chorvatským městem.

Geografie

Kaštel Sućurac je sídlem radnice souměstí
Kaštel Stari

Kaštela se nachází ve střední Dalmácii na břehu Kaštelského zálivu Jaderského moře severozápadně od Splitu, západně od Solinu a severovýchodně od Trogiru. Administrativně se jedná o jedno město (souměstí) s přibližně 38 tisíc[1] obyvateli, ačkoliv individuálně mají města mezi 2500 až 6500 obyvateli. V Kaštelu Sućuraci sídlí i radnice celého souměstí.

Ve skutečnosti tvoří Kaštela vzdálenější předměstí druhého největšího města Chorvatska, Splitu.

Historie

Oblast dnešních Kaštelů byla osídlená již v době kamenné. Lokalita byla atraktivní především díky dostupnosti pramenité vody.[zdroj?] V jeskyni Mujina pećina byly nalezeny pozůstatky odpovídající moustériénské kultuře.

Jednotlivé obce se v 20. století postupně začaly spojovat. V roce 1986 byla ustanovena općina Kaštela, která po rozpadu Jugoslávie a vyhlášení nezávislosti Chorvatska získala statut města.

Obyvatelstvo

V Kaštele žilo v roce 2011 dle sčítání lidu celkem 38 667 obyvatel. 97 % z nich se považovalo za Chorvaty a 93 % se přihlásilo k římskokatolické církvi. V roce 1991 (v posledním sčítání lidu, provedeném za existence socialistické Jugoslávie) zde žilo 32 286 obyvatel, z nichž 29 713 se přihlásilo k chorvatské národnosti, 879 k srbské národnosti a zbytek k dalším nebo národnost neuvedl.

Ekonomika

Historicky byla celá oblast ekonomicky založená na zemědělství (obdělávané byly hlavně jižní svahy pohoří Mali Kozjak, které dnes zaplňují různé vily a další domy) a rybolovu. V současné době je dominantní především turismus. V dobách existence socialistické Jugoslávie byla řada místních obyvatel zaměstnávána ve velkých splitských továrnách. Mimo jiné se v blízkosti Kaštelů nacházela také cementárna, která byla známá především díky blízkosti nákladní lanové dráhy. Ta byla v roce 2018 rozebrána.

Doprava

Hlavní silniční tepnou Kaštel je Jadranská magistrála (silnice č. D8), která je propojuje od západu na východ. V oblasti jednotlivých obcí byla přeložena severně od původní komunikace a má podobou čtyřproudé silnice, oddělené od zbytku dopravy a překonávané řadou mostů a lávek.

Severně od Kaštel vede také železniční trať KninSplit, která má na území města i několik zastávek.

Administrativní dělení

Kaštela (což je v chorvatštině plurál názvu Kaštel) zahrnuje:

Partnerská města

Reference

  1. a b Popis stanovništva, kućanstava i stanova 2021. – stanovništvo prema starosti i spolu po naseljima. Croatian Bureau of Statistics. 22. září 2022. Dostupné online.

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Kaštela na Wikimedia Commons
  • Oficiální stránky
  • Turistické stránky
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Města a opčiny Splitsko-dalmatské župy
Města
Split • Hvar • Imotski • Kaštela • KomižaMakarskaOmišSinjSolinStari GradSupetarTriljTrogir • Vis • VrgoracVrlika
Občiny
Baška VodaBolBrelaCista ProvoDicmoDugi RatDugopoljeGradacHrvaceJelsaKlisLećevicaLokvičićiLovreć • Marina • MilnaMućNerežišćaOkrug • Otok • PodbabljePodgoraPodstranaPostiraPrgometPrimorski DolacProložacPučišćaRunovićiSegetSelcaSućurajSutivanŠestanovac • Šolta • TučepiZadvarjeZagvozdZmijavci
Města v Chorvatsku podle počtu obyvatel
750 000+ Chorvatská vlajka
500 000+
250 000+
100 000+
Split • Rijeka • Osijek
50 000+
30 000+
Varaždín • Dubrovník • Bjelovar • Samobor • Vinkovci • Kaštela • Vukovar • Koprivnica • Čakovec • Đakovo
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • NKC: ge545861
  • MBAREA: 7be62733-df3f-4170-b3d5-67523c7ac2d0
  • VIAF: 99144814365619265739