Hansa-Brandenburg W.29

Hansa-Brandenburg W.29
Hansa-Brandenburg W.29
Určení	Plovákový průzkumný letoun
Výrobce	Hansa-Brandenburg
Šéfkonstruktér	Ernst Heinkel
První let	1918
Uživatel	Kaiserliche Marine Japonské císařské námořní letectvo
Vyrobeno kusů	199^[zdroj⁠?]
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hansa-Brandenburg W.29 byl německý dvoumístný jednomotorový plovákový průzkumný letoun z období první světové války.

Vznik

Návrh na plovákový průzkumný jednoplošník vypracoval koncem roku 1917 Ernst Heinkel pro firmu Hansa-Brandenburg. Ihned byl předložen německé admiralitě, která jej přijala a dala souhlas s jeho výrobou. Přes zimu byl letoun zkonstruován a první let proběhl 27. března 1918.

Stroje vynikaly především svou obratností a ovladatelností a díky poměrně vysoké rychlosti, až 176 km/h, se staly také velmi úspěšnými stíhacími letouny operujícími převážně v Severním moři a oblasti nizozemsko-belgického pobřeží. Některé stroje byly upraveny k nesení pum a staly se tak hrozbou i pro hladinová plavidla a ponorky.

Po válce sloužily letouny i v jiných zemích například ve Švédsku, Nizozemsku, Maďarsku atd. Vzor letounu byl pak použit i jinými firmami a sám Heinkel se k němu několikrát vrátil.

Popis konstrukce

Letoun byl polosamonosný dvoumístný dolnoplošník s celodřevěnou konstrukcí. Celková konstrukce vycházela z dvouplošníku Hansa-Brandenburg W.12, kde dvě křídla byla nahrazena jedním o něco větším, které se od trupu mírně zvedalo asi do dvou třetin rozpětí, a ke konci se opět snižovalo. V tomto bodě byly uchyceny vnější vzpěry od plováků. Plochý trup byl zúžen a za křídlem se zvedal mírně nahoru. Jako potah byla použita překližka na trupu a plovácích, křídlo bylo potaženo plátnem. Směrové kormidlo bylo umístěno směrem dolů, s odlehčovací ploškou pod trupem. Vodorovná ocasní plocha ležela na hřbetu letadla, čímž se uvolnilo střelecké pole pozorovatele. Ten byl vybaven pohyblivým kulometem Parabellum LMG 14 ráže 7,92 mm. Pilot měl k dispozici dva synchronizované kulomety Spandau LMG 08/15 ráže 7,92 mm, což byla vzduchem chlazená varianta MG 08/15, umístěné na bocích trupu.

První prototyp poháněl řadový šestiválec Benz Bz.III o výkonu 150 k, u druhé série byl použit motor Benz Bz.IIIa o výkonu 195 k. Motory byly chlazeny čelním vodním chladičem. Vrtule pak byla dřevěná dvoulistá.

Na základě konstrukce W.29 na jaře roku 1918 vznikl Hansa-Brandenburg W.33. Jednalo se o zvětšenou kopii s motorem Mercedes D.III.

Specifikace (W.29)

Údaje dle^[1]^[2]

Technické údaje

Osádka: 2
Rozpětí: 13,5 m
Délka: 9,3 m
Výška: 2,8 m
Nosná plocha: 31,6 m²
Hmotnost prázdného letounu: 1 000 kg
Vzletová hmotnost: 1 460 kg
Maximální vzletová hmotnost: 1 494 kg
Pohonná jednotka: 1 × kapalinou chlazený šestiválcový řadový motor Benz Bz.III o výkonu 150 hp^{[p 1]}

Výkony

Maximální rychlost: 168 km/h až 176 km/h u země
Vytrvalost: 4 hod.
Výstup na výšku 1000 m: 6 min.
Dostup: 4000 m

Výzbroj

1–2 × pevný synchronizovaný kulomet Spandau lMG 08 ráže 7,92 mm^{[p 2]}
1 × pohyblivý kulomet Parabellum MG 14 ráže 7,92 mm

Odkazy

Poznámky

↑ Poslední čtyři postavené stroje poháněl motor Bz IIIa o výkonu 185 hp.^[3]
↑ Ze 78 za války vyrobených kusů bylo 40 strojů vybavených radiostanicí vyzbrojených pouze jedním pevným kulometem, ostatních 38, bez radiovybavení, neslo dvojici kulometů.^[4]

Reference

↑ Gray, Thetford 1970, s. 77–78.
↑ Němeček, Václav. Hansa-Brandenburg W-29. Křídla vlasti., roč. 1961., čís. 14, s. 21.
↑ Gray, Thetford 1970, s. 78.
↑ Gray, Thetford 1970, s. 76.

Literatura

GRAY, Peter; THETFORD, Owen, 1987. German Aircraft of the First World War. London: Putnam. ISBN 0-85177-809-7. Kapitola Brandenburg W 29, s. 75–78. (anglicky) Reprint druhého vydání z roku 1970.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Hansa-Brandenburg W.29 na Wikimedia Commons
Hansa-Brandenburg W.29

Německé vojenské letouny první světové války

Stíhací letouny	Albatros D.I • Albatros D.II • Albatros D.III • Albatros D.V • Albatros W.IV • Dornier D.I • Fokker D.II • Fokker D.III • Fokker D.VI • Fokker D.VII • Fokker D.VIII • Fokker Dr.I • Fokker E.I • Fokker E.III • Fokker E.IV • Halberstadt D.II • Hannover CL.III • Hansa-Brandenburg KDW • Hansa-Brandenburg W.12 • Junkers D.I • Pfalz D.III • Pfalz D.XII • Pfalz E.I • Siemens D.VI • Ursinus U-1 (Gotha WD.10) • LFG Roland D.VI

Bombardovací letouny	AEG G.I (K.I) • AEG G.II • AEG G.III • AEG G.IV • AEG G.V • DFW R.I • Friedrichshafen G.III • Gotha G.I • Gotha G.II • Gotha G.III • Gotha G.IV • Gotha G.V • Linke-Hofmann R.I • Linke-Hofmann R.II • Siemens-Schuckert R.I • Zeppelin-Staaken VGO I • Zeppelin-Staaken VGO II • Zeppelin-Staaken R.IV • Zeppelin-Staaken R.VI • Zeppelin-Staaken R.XIV

Námořní bombardovací letouny	Dornier Rs.III • Dornier Rs.IV • Gotha WD.14 • Gotha WD.27 • Zeppelin-Staaken 831 L

Průzkumné letouny	AEG C.IV • Albatros B.I • Albatros B.II • Albatros B.III • Albatros C.I • Albatros C.III • Albatros C.V • Albatros C.VII • Aviatik B.I • Aviatik B.II • Aviatik C.I • DFW B.I • DFW C.V • Fokker B.I • Gotha LE.3 (A.I) • Halberstadt C.V • LFG Roland C.II Walfish • LVG B.I/B.II • LVG C.V • Rumpler C.I • Rumpler C.IV • Rumpler C.VII • Rumpler Taube

Námořní průzkumné letouny	Friedrichshafen FF.33e • Friedrichshafen FF.49c • Hansa-Brandenburg W.20 • Hansa-Brandenburg W.29 • LFG Roland V.19 BU • Oertz W.6 Flugschoner

Bitevní letouny	Halberstadt CL.II • Hannover CL.II • Junkers J.I • Junkers CL.I

Prototypy a experimentální letouny	Albatros D.IV • Albatros D.XI • Fokker V.8 • Fokker V.38 • Gotha G.VI • Pfalz D.XIV

Značení německých vojenských letadel první světové války

Hydroplány japonského císařského námořního letectva

Před zavedením krátkého značení:	MF.7 • MF.11 • F.5 • Jokosuka Ro-gó Kó-gata • W.29 • HD 25

Průzkumné hydroplány:	E1Y • E2N • E3A • E4N • E5Y/E5K • E7K • E8N • E9W • E10A • E11A • E13A • E14Y • E15K (Šiun) • E16A (Zuiun)

Pozorovací hydroplány	F1M

Létající čluny	H1H • H2H • H3K • H4H • H5Y • H6K • H8K • H9A

Speciální hydroplány:	M6A (Seiran)

Stíhací hydroplány:	A6M2-N • N1K (Kjófú)

Cvičné hydroplány:	K1Y • K4Y • K5Y