Gunnar Nordahl

Gunnar Nordahl
V dresu Milána
Osobní informace
Celé jméno	Nils Gunnar Nordahl
Datum narození	19. října 1921
Místo narození	Hörnefors, Švédsko
Datum úmrtí	15. září 1995 (ve věku 73 let)
Místo úmrtí	Alghero, Itálie
Výška	180 cm
Hmotnost	90 kg
Přezdívka	Bisonte (Bizon)
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
Pozice	Fotbalový útočník (1937–1960) Fotbalový trenér (1957–1980)
Profesionální kluby
Roky Klub Záp. (góly) 1937–1940 1940–1944 1944–1949 1949–1956 1956–1958 1959–1960 Hörnefors Degerfors Norrköping Milán Řím Karlstad 0410(68) 0770(56) 0950(93) 2570(210) 0340(15) 0240(11)
Reprezentace
Roky Reprezentace Záp. (góly) 1942–1948 Švédsko 330(43)
Trenérská kariéra
Roky Klub 1957–1959 1959–1961 1961–1964 1967–1970 1971–1973 1974 1975–1976 1977–1978 1979–1980 Řím Karlstad Degerfors Norrköping IF Saab Sleipner Östers AIK Norrköping
Úspěchy
Švédská fotbalová liga 1944/45 Norrköping 1945/46 Norrköping 1946/47 Norrköping 1947/48 Norrköping Italská fotbalová liga 1950/51 Milán 1954/55 Milán Švédský fotbalový pohár 1945 Norrköping Fotbal na LOH 1948 Švédsko
Další informace
Děti	Tomas Nordahl
Příbuzní	Knut Nordahl a Bertil Nordahl (sourozenci)
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gunnar Nordahl (19. říjen 1921, Hörnefors, Švédsko – 15. září 1995, Alghero, Itálie) byl švédský fotbalový útočník a později i trenér.

Je považován za jednoho z nejlepších hrotových útočníků v historii fotbalu a zaujímá 46. pozici ve speciálním žebříčku nejlepších fotbalistů 20. století vydané IFFHS^[1]. S 225 góly je také nejlepším zahraničním střelcem a celkově třetí v Italské lize a 221 góly je nejlepším střelcem v historii Milána.

Držel 66 let rekord v počtu gólů (35) v sezóně Italské lize (překonán 36 góly Higuaína v sezoně 2015/16)^[2]. Také se stal pětkrát nejlepším střelcem Italské lize, což je rekord a také čtyřikrát ve Švédské lize. Spolu s Platinim je držitelem rekordu, kdy se stal nejlepším střelcem v Italské lize třikrát za sebou.

Fotbalová kariéra

Klubová

Ve Švédsku

Vyrůstal ve skromných podmínkách a spolu se svými bratry Bertilem a Knutem nastupoval za místní klub. Netrvalo dlouho a bylo jasné, že se z něj stane špičkový fotbalista. Za slávou se odstěhoval do průmyslového města Degerfors, kde odehrál za tři roky v nejvyšší lize 77 zápasů a vstřelil 58 branek. Pak jej koupil Norrköping, se kterým vyhrál čtyři tituly (1944/45, 1945/46, 1946/47, 1947/48) a zaznamenal 92 branek v 93 zápasech. V lednu 1949 se rozhodl že podepíše profesionální smlouvu s italským Milanem. Švédská fotbalová asociace se jej rozhodla vyloučit ze svých řad kvůli neloajálnímu chování, protože ve Švédsku platily tvrdé zákony, v jejichž rámci hráči museli hrát na čistě amatérské úrovni. Proto byl naoko zaměstnán jako hasič a navíc bral peníze od klubu. Jednalo se o velmi tvrdé a pochybné rozhodnutí, které znamenalo velkou ztrátu švédské reprezentaci. Stačí si uvědomit, že do té doby nastřílel 43 branek ve 33 zápasech.

V Itálii

První utkání za Rossoneri odehrál 27. ledna 1949 proti Pro Patrie (3:2) a hned vstřelil branku. Do konce sezony je vstřelil ještě 15 a obsadil s týmem 3. místo v lize. V následující sezoně vstřelil rekordních 35 branek z 37 zápasů a vyhrál tabulku střelců. Díky triu Gre-No-Li obsadil klub 2. místo. Titulu v lize se dočkal v sezoně 1950/51, ve které vstřelil 34 branek a opět se stal králem střelců. Další titul dosáhl v sezoně 1954/55 a další koruny střelců vyhrál ještě třikrát (1952/53, 1953/54, 1954/55). V barvách Rossoneri odehrál celkem 268 utkání a celkem vstřelil 221 branek, což nejvíce v historii klubu a nejhorší umístění v lize bylo 3. místo ve třech sezonách.

Po 8 sezonách u Rossoneri odešel v roce 1956 do Říma kde odehrál dvě sezony, kde vstřelil 15 branek. V druhé sezoně hrál jen ve čtyřech utkání a od 12. kola se stal jejím trenérem.

Reprezentační

Za Švédskou reprezentaci odehrál první zápas ve 20 letech 28. června 1943 proti Dánsku (3:0), kde vstřelil i branku. Zahrál si na OH 1948, kde vstřelil sedm branek ze čtyř utkání a byl hlavním dílkem ke zlatým medailím. Celkem odehrál 33 utkání a vstřelil 43 branek.

Po kariéře

Již od roku 1957 se stal trenérem a byl jím do roku 1980 když vedl celkem osm klubů, jenže žádný velký úspěch nezaznamenal. V roce 1995 zemřel na infarkt v Algheru na Sardinii.

Statistiky

Klubové

Sezóna	Klub	Liga			Ligové poháry			Kontinentální poháry			Celkem
		Soutěž	Zápasy	Góly	Soutěž	Zápasy	Góly	Soutěž	Zápasy	Góly	Zápasy	Góly
1937/38	Hörnefors	3. liga	14	20	-	0	0	-	0	0	14	20
1938/39		3. liga	14	25	-	0	0	-	0	0	14	25
1939/40		3. liga	13	23	-	0	0	-	0	0	13	23
Celkem za Hörnefors			41	68	-	0	0	-	0	0	41	68
1940/41	Degerfors	Allsvenskan	17	15	-	0	0	-	0	0	17	15
1941/42		Allsvenskan	21	13	ŠP	?	?	-	0	0	21+	13+
1942/43		Allsvenskan	20	14	ŠP	?	?	-	0	0	20+	14+
1943/44		Allsvenskan	19	14	ŠP	?	?	-	0	0	19+	14+
Celkem za Degerfors			77	56	-	?	?	-	0	0	77+	56+
1944/45	Norrköping	Allsvenskan	22	27	ŠP	?	?	-	0	0	22+	27+
1945/46		Allsvenskan	21	25	ŠP	?	?	-	0	0	21+	25+
1946/47		Allsvenskan	20	17	ŠP	?	?	-	0	0	20+	17+
1947/48		Allsvenskan	22	18	ŠP	?	?	-	0	0	22+	18+
1948/49		Allsvenskan	10	6	ŠP	?	?	-	0	0	10+	6+
Celkem za Norrköping			95	93	-	?	?	-	0	0	95+	93+
1949	Milán[3]	Serie A	15	16	-	0	0	-	0	0	15	16
1949/50		Serie A	37	35	-	0	0	-	0	0	37	35
1950/51		Serie A	37	34	-	0	0	LP	2	4	39	38
1951/52		Serie A	38	26	-	0	0	-	0	0	38	26
1952/53		Serie A	32	26	-	0	0	LP	2	2	34	28
1953/54		Serie A	33	23	-	0	0	-	0	0	33	23
1954/55		Serie A	33	27	-	0	0	LP	2	1	35	28
1955/56		Serie A	32	23	-	0	0	PMEZ+LP	5+0	4	37	27
Celkem za Milán			257	210	-	0	0	-	11	11	268	221
1956/57	Řím	Serie A	30	13	-	0	0	-	0	0	30	13
1957/58		Serie A	4	2	-	0	0	-	0	0	4	2
Celkem za Řím			34	15	-	0	0	-	0	0	34	15
1959	Karlstad	2. liga	2	1	-	0	0	-	0	0	2	1
1960		2. liga	22	10	-	0	0	-	0	0	22	10
Celkem za Karlstad			24	11	-	0	0	-	0	0	24	11
Celkově			528	453	-	?	?	-	11	11	539+	464+

Reprezentační

Statistika na velkých turnajích

Reprezentace	Rok	Zápasy
		Fáze turnaje	Datum	Soupeř	Odehraných minut	Vstřelené branky	Výsledek
Švédsko	OH 1948	1. kolo	2. 8.	Rakousko	90	2	3:0[4]
		Čtvrtfinále	5. 8.	Jižní Korea	90	4	12:0[5]
		Semifinále	10. 8.	Dánsko	90	0	4:2[6]
		Finále	13. 8.	Jugoslávie	90	1	3:1[7]

Úspěchy

Klubové

Národní

• vítěz švédské ligy (4x)
  

Norrköping: 1944/45, 1945/46, 1946/47, 1947/48

• vítěz italské ligy (2x)
  

Milán: 1950/51, 1954/55

• vítěz švédského poháru (1x)
  

Norrköping: 1945

Kontinentální

• vítěz latinského poháru (2x)
  

Milán: 1951, 1956

Reprezentační

• 1× na OH (1948 – zlato)

Individuální

• 1× švédský fotbalista roku (1947)^[8]
• 4× nejlepší střelec švédské ligy (1942/43 (16 branek), 1944/45 (27), 1945/46 (25), 1947/48 (18)
• 5x nejlepší střelec italské ligy (1949/50 (35 branek), 1950/51 (34), 1952/53 (26), 1953/54 (23), 1954/55 (27)
• 1× nejlepší střelec na OH (1948 (7 branek)

Odkazy

Související články

• Gre-No-Li

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gunnar Nordahl na italské Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Gunnar Nordahl na Wikimedia Commons
• Gunnar Nordahl v databázi Olympedia (anglicky)
• Profil hráče na Transfermarkt.com (italsky)
• Profil trenéra na Transfermarkt.com (italsky)
• Profil hráče na National Football Teams.com (anglicky)

Klubová kariéra

Serie A 1950/1951 – AC Milán Brankář Lorenzo Buffon • Giovanni Rossetti Hráči Carlo Annovazzi • Carlo Belloni • Andrea Bonomi • Renzo Burini • Luciano Carnier • Benigno De Grandi • Mario Foglia • Gunnar Gren • Nils Liedholm • Gunnar Nordahl • Mario Renosto • Aurelio Santagostino • Arturo Silvestri • Omero Tognon • Albano Vicariotto Hlavní trenér Lajos Czeizler Serie A 1954/1955 – AC Milán Brankář Lorenzo Buffon • Riccardo Toros Hráči Eros Beraldo • Mario Bergamaschi • Alfio Fontana • Amleto Frignani • Nils Liedholm • Cesare Maldini • Gunnar Nordahl • Franco Pedroni • Eduardo Ricagni • Juan Alberto Schiaffino • Arturo Silvestri • Jørgen Sørensen • Omero Tognon[1] • Valentino Valli • Albano Vicariotto • Sandro Vitali • Francesco Zagatti Hlavní trenér Héctor Puricelli

Reprezentační kariéra

Medailisté – fotbal na Letních olympijských hrách 1948 Švédsko Torsten Lindberg • Knut Nordahl • Erik Nilsson • Birger Rosengren • Bertil Nordahl • Sune Andersson • Kjell Rosen • Gunnar Gren • Gunnar Nordahl • Henry Carlsson • Nils Liedholm • Börje Leander • Kalle Svensson Trenér: George Raynor (Anglie) Jugoslávie Ljubomir Lovrić • Miroslav Brozović • Branko Stanković • Zlatko Čajkovski • Miodrag Jovanović • Aleksandar Atanacković • Zvonko Cimermančić • Rajko Mitić • Stjepan Bobek • Željko Čajkovski • Bernard Vukas • Franjo Šoštarić • Prvoslav Mihajlović • Franjo Wölfl • Kosta Tomašević Trenér: Milorad Arsenijević Dánsko Eigil Nielsen • Viggo Jensen • Knud Borge Overgaard • Axel Pilmark • Dion Ørnvold • Ivan Jensen • Johannes Plöger • Knud Lundberg • Carl Aage Præst • John Hansen • Jørgen Leschly Sørensen • Holger Seebach • Karl Aage Hansen Trenér: Reg Mountford (Anglie)