Fluorid železnatý

Fluorid železnatý
Krystalická struktura
Obecné
Systematický název	Fluorid železnatý
Anglický název	Iron(II) fluoride
Německý název	Eisen(II) fluorid
Sumární vzorec	FeF₂
Vzhled	bílé krystalky nebo prášek
Identifikace
Registrační číslo CAS	7789-28-8 13940-89-1 (tetrahydrát)
PubChem	522690
Vlastnosti
Molární hmotnost	93,843 g/mol 165,90 g/mol (tetrahydrát)
Teplota tání	1 100 °C
Hustota	4,090 g/cm³ 2,200 g/cm³ (tetrahydrát)
Rozpustnost ve vodě	málo
Rozpustnost v polárních rozpouštědlech	ethanol (ne) diethylether (ne) kyselina fluorovodíková
Součin rozpustnosti	2,36×10⁻⁶ ^[1]
Struktura
Krystalová struktura	čtverečná
Hrana krystalové mřížky	a= 483 pm c= 336 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔH_f^°	−661 kJ/mol
Standardní molární entropie S^°	87,03 JK⁻¹mol⁻¹
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔG_f^°	−618,5 kJ/mol
Izobarické měrné teplo c_p	0,725 JK⁻¹g⁻¹
Bezpečnost
Teplota vzplanutí	nehořlavý
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fluorid železnatý (FeF₂) je anorganická sloučenina patřící mezi halogenidy železa.
Při pokojové teplotě je paramagnetický, při ochlazení pod 78,3 K (−194,8 °C) se změní z neuspořádané paramagnetické formy na uspořádanou antiferromagnetickou formu.^[2]

Příprava

Bezvodá forma může být připravena slučováním prvků:

Fe + F₂ → FeF₂

nebo reakcí ostatních železnatých halogenidů, či jiných železnatých solí nebo oxidu železnatého s kyselinou fluorovodíkovou:

FeCl₂ + 2 HF → FeF₂ + 2 HCl

FeCO₃ + 2 HF → FeF₂ + H₂O + CO₂.

Použití

Fluorid železnatý se používá na výrobu keramiky a jako katalyzátor některých reakcí v organické chemii.

Reakce

Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Iron(II) fluoride na anglické Wikipedii.

↑ Ksp solubility constant for common salts. Solubility of things site. Accessed on 2011-01-16.
↑ STOUT, J, Edward Catalano. Thermal Anomalies Associated with the Antiferromagnetic Ordering of FeF2, CoF3, and NiF2. Physical Review. 1953, s. 1575–1575. Dostupné online. DOI 10.1103/PhysRev.92.1575. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.

Literatura

VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.

Externí odkazy

National Pollutant Inventory - Fluoride and compounds fact sheet

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Fluoridy s prvkem v oxidačním čísle II.

Fluorid stříbrnatý (Ag F₂) • Fluorid americnatý (Am F₂) • Fluorid argonatý (Ar F₂) • Fluorid barnatý (Ba F₂) • Fluorid berylnatý (Be F₂) • Difluorkarben (C F₂) • Fluorid vápenatý (Ca F₂) • Fluorid kademnatý (Cd F₂) • Fluorid kobaltnatý (Co F₂) • Fluorid chromnatý (Cr F₂) • Fluorid měďnatý (Cu F₂) • Fluorid dysprosnatý (Dy F₂) • Fluorid europnatý (Eu F₂) • Fluorid železnatý (Fe F₂) • Fluorid gallnatý (Ga F₂) • Fluorid germanatý (Ge F₂) • Fluorid rtuťnatý (Hg F₂) • Fluorid iridnatý (Ir F₂) • Fluorid kryptonatý (Kr F₂) • Fluorid hořečnatý (Mg F₂) • Fluorid manganatý (Mn F₂) • Fluorid neodymnatý (Nd F₂) • Fluorid nikelnatý (Ni F₂) • Difluorid kyslíku (O F₂) • Fluorid olovnatý (Pb F₂) • Fluorid palladnatý (Pd F₂) • Fluorid polonatý (Po F₂) • Fluorid platnatý (Pt F₂) • Fluorid radnatý (Ra F₂) • Fluorid radonatý (Rn F₂) • Fluorid sirnatý (S F₂) • Fluorid samarnatý (Sm F₂) • Fluorid cínatý (Sn F₂) • Fluorid strontnatý (Sr F₂) • Fluorid titanatý (TiF₂) • Fluorid thulnatý (Tm F₂) • Fluorid vanadnatý (V F₂) • Fluorid xenonatý (Xe F₂) • Fluorid ytterbnatý (Yb F₂) • Fluorid zinečnatý (Zn F₂)

viz též Diborotetrafluorid (B₂F₄)