Elijahu Inbal

Elijahu Inbal
Základní informace
Narození16. února 1936 (88 let)
Jeruzalém
Žánryklasická hudba
Povolánídirigent
Nástrojehousle
OceněníGuido Cantelli Conducting Competition (1963)
důstojník Řádu umění a literatury (1990)
Zlatá medaile za zásluhy města Vídně (2002)
Záslužný kříž 1. třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo (2006)
Goethova plaketa města Frankfurtu nad Mohanem (2006)
… více na Wikidatech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Elijahu Inbal (hebrejsky אליהו ענבל , nar. 16. února 1936 v Jeruzalémě) je izraelský dirigent. V sezóně 2009/2010 nastoupil po Zdeňku Mácalovi na místo šéfdirigenta České filharmonie, kde působil do roku 2011.

Biografie

Eliahu Inbal začal svá studia na hudební akademii v Jeruzalémě v oborech hra na housle a skladba. Po doporučení Leonarda Bernsteina získal stipendium na pařížské konzervatoři na obor dirigování, kde navštěvoval mimo jiné mistrovské kurzy Sergiu Celibidacheho. V roce 1962 vyhrál první ročník mezinárodní dirigentské soutěže Guida Cantanelliho, což mu otevřelo dveře pro velikou kariéru. Od té doby hostoval u mnoha světoznámých orchestrů.

V letech 1974 až 1990 působil jako šéfdirigent Symfonického orchestru frankfurtského rozhlasu, se kterým získal ocenění za nahrávky celého symfonického díla Gustava Mahlera, Antona Brucknera a Hectora Berlioze.

V letech 1984 až 1987 byl zároveň šéfdirigentem benátského Teatro La Fenice.

Od roku 1996 do roku 2001 působil jako šéfdirigent Orchestra Nazionale della RAI v Turíně.

Mezi lety 2001 a 2006 byl šéfdirigentem Berlínského symfonického orchestru, od září 2007 se opět stal šéfdirigentem Teatro La Fenice.

V roce 2009 se stal šéfdirigentem České filharmonie,[1] kde působil do roku 2011.

Reference

  1. ↑ Eliahu Inbal povede Českou filharmonii, Český rozhlas, 2.0.2008

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Šéfdirigenti České filharmonie
Ludvík Čelanský (1901–1903) • Vilém Zemánek (1903–1918) • Václav Talich (1919–1931 a 1933–1941) • Rafael Kubelík (1942–1948) • Karel Ančerl (1950–1968) • Václav Neumann (1968–1989) • Jiří Bělohlávek (1990–1992) • Gerd Albrecht (1993–1996) • Vladimir Ashkenazy (1996–2003) • Zdeněk Mácal (2003–2007) • Elijahu Inbal (2009–2011) • Jiří Bělohlávek (2012–2017) • Semjon Byčkov (2018–)
Autoritní data Editovat na Wikidatech