Douglas X-3

Douglas X-3 Stiletto
Douglas X-3 v letu
Douglas X-3 v letu
Určeníexperimentální letoun
PůvodSpojené státy americké
VýrobceDouglas Aircraft Company
První let20. října 1952[1]
Vyřazeno23. května 1956[1]
UživatelNACA
USAF
Vyrobeno kusů1 ks
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Douglas X-3 Stiletto byl experimentální americký letoun s proudovým pohonem, který vznikl během 50. let 20. století. Byl vyroben společností Douglas Aircraft.[2] Letoun měl posloužit k výzkumu letu při rychlostech okolo dvounásobku rychlosti zvuku, ale potíže se zástavbou motorů vedly k tomu, že byl osazen méně výkonnými pohonnými jednotkami. Díky tomu nedosahoval letoun původních plánovaných výkonů.[3] Přestože letoun selhal ve svém původním určení, přispěl k objasnění ztráty ovladatelnosti při vyšších rychlostech. Přínosem letounu také byla data pro výrobce pneumatik, neboť letoun měl vysokou vzletovou (418 km/h)[4] i přistávací rychlost (321 km/h).[2][5]

Historie

Roku 1941 požádalo Americké armádní letectvo (USAAF) společnost Douglas Aircraft Company, aby prozkoumala možnosti týkající se nadzvukových letů. Konkrétní žádost na nadzvukové letadlo dosahující rychlosti Mach 1 byla společnosti předána v prosinci roku 1943. Předběžný návrh byl schválen o měsíc později. Tehdejší minisitr války minisitr války schválil 30. června 1945 žádost Douglasu na vyvinutí letadla dosahující rychlosti Mach 2[6], které by mělo létat po dobu nejméně 30 minut a pohybovat se až do výšky 30 000 stop (9 144 m). Na rozdíl od konkurenčního raketového Bellu X-1 měl vzlétat vlastní silou.[7] Douglas projektoval tento letoun jednak pro výzkum aerodynamických jevů při trvalé rychlosti okolo Mach 2 a také pro vyzkoušení velmi krátkých křídel s úzkým profilem. Schopnost dlouhodobého letu okolo rychlosti Mach 2 dávala šanci na získaní mnohem většího množství dat, než bylo možno získat při použití raketových letounů, jako byl Bell X-1, či Bell X-2.

V prosinci 1948 se zrodila maketa letounu, ukázalo se, že motory J46, vyvíjené firmou Westinghouse, jsou příliš velké na to, aby se mohly použít v budoucím prototypu. Také nadčasový futuristický design, který ve své konstrukci využíval titan[3][5], nedával mnoho prostoru k velkým úpravám. To konstruktéry nakonec vedlo k tomu, že opustili myšlenku na slibné motory J46 a místo nich letoun vybavili menšími, ale také o mnoho méně výkonnými motory J34-WE-17.[7]

30. září 1951 proběhl roll out letounu v kalifornské Santa Monica. Na leteckou základnu Edwardsovu leteckou základnu byl doručen 11. září 1952.[7]

První let

První let X-3 (sériové číslo 49-2892) proběhl 20. října 1952 a přinesl veliké zklamání. Mnohem slabší motory J34 nebyly schopny dodat dostatek tahu na to, aby se letoun dostal na Machovo číslo 2 tak, jak bylo původně očekáváno. Letoun nebyl schopen překonat ve vodorovném letu dokonce ani Mach 1.

Nedosažení očekávané rychlosti bylo důvodem předání X-3 již 23. srpna 1954 k dalšímu výzkumu NACA. Shoda náhod přispěla k tomu, že přestože X-3 selhal v tom, co se od něj původně očekávalo, nakonec přispěl velkou měrou k vyřešení velké záhady, která trápila všechny dosavadní rychlostní letouny. Dne 27. října 1954 testovací pilot Joseph A. „Joe“ Walker letěl s letounem X-3 rychlostí 0,92 Mach. Ovládání letounu bylo velmi nesnadné, letoun byl nestabilní a pilot přiznal, že v určitých částech letu neměl stroj prakticky vůbec pod kontrolou. Při pozdějším bádání se přišlo na to, že se stejnými problémy se setkali i testovací piloti programu X-1 a rovněž první sériové stroje F-100A. Zdrojem problémů se nakonec ukázalo nevhodné rozložení hmoty letounu, kdy množství hmoty v křídlech a ovládacích plochách nebylo dostatečné k poměru hmoty trupu. Se vzrůstající rychlostí se zvyšuje i hybnost letounu a sebemenší výchylka se stává obrovskou pákou se středem v těžišti letounu. Ke zvládnutí těchto momentů se musí užít odpovídající síla na ocasních plochách (plovoucí výškovka, elevony, kachní plošky, vortex generátor, kýlová plocha). K vyřešení tohoto problému se stal X-3 naprosto ideálním nástrojem a poskytl vědcům nakonec velmi cenná data. Poslední 26. let stroje provedl pilot Walker 23. května 1956.[8]

Od 28. září 1956 je jediný postavený X-3 trvale vystaven v United States Air Force Museum na základně Wright-Patterson.

Specifikace (X-3)

Nákres X-3
Nákres X-3

Technické údaje

  • Posádka: 1
  • Délka: 20,3 m
  • Rozpětí: 6,9 m
  • Výška: 3,8 m
  • Plocha křídel: 15,47 m²
  • Prázdná hmotnost: 7 310 kg
  • Vzletová hmotnost: 10 810 kg
  • Pohon: 2× proudový motor Westinghouse J34, každý o tahu 15,0 kN (21,6 kN s přídavným spalováním)

Výkony

  • Maximální rychlost: 1 125 km/h
  • Dostup: 11 600 m
  • Poměr výkonu/hmotnosti: 0,4 kN/kg

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b NASA Dryden Fact Sheet – X-3. www.nasa.gov [online]. [cit. 2007-06-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-06-13. 
  2. ↑ a b JENKINS, Dennis R.; LANDIS, Tony; MILLER, Jay. AMERICAN X-VEHICLES Centennial of Flight Edition SP-2003-4531 An Inventory—X-1 to X-50 [online]. Washington, DC: NASA, 2003-06 [cit. 2022-08-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. ISBN 978-1493699971. (anglicky) 
  3. ↑ a b Douglas X-3 Stiletto [online]. Národní muzeum Letectva Spojených států amerických [cit. 2022-08-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Douglas X-3 Stiletto | Aircraft | [online]. [cit. 2022-08-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b CONNER, Monroe. Douglas X-3 Stiletto [online]. NASA, 2016-03-24 [cit. 2022-08-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ PACE, Steve. Douglas' SUPERSONIC SWORD - ProQuest. Air Classics. Roč. 56, čís. 2, s. 30–42,52,53,54,56–61. Dostupné online [cit. 2022-03-17]. (anglicky) 
  7. ↑ a b c GUTTMAN, Jon. Douglas X-3 stiletto: intended as a mach 2 testbed, the underpowered X-plane looked fast but barely broke the sound barrier. Aviation History. 2016-11, roč. 27, čís. 2. Dostupné online [cit. 2022-03-17]. (anglicky) 
  8. ↑ GIBBS, Yvonne. NASA Dryden Fact Sheet - X-3 [online]. NASA, 2015-08-12 [cit. 2022-08-06]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Americké experimentální letouny
1–25
X-1 • X-2 • X-3 • X-4 • X-5 • X-6 • X-7 • X-8 • X-9 • X-10 • X-11 • X-12 • X-13 • X-14 • X-15 • X-16 • X-17 • X-18 • X-19 • X-20 • X-21 • X-22 • X-23 • X-24A/B • X-25
26–50
X-26 • X-27 • X-28 • X-29 • X-30 • X-31 • X-32 • X-33 • X-34 • X-35 • X-36 • X-37 • X-38 • X-39 • X-40 • X-41 • X-42 • X-43 • X-44 MANTA • X-44 (UAV) • X-45 • X-46 • X-47A/B/C • X-48 • X-49 • X-50
nad 50
X-51 • X-52* • X-53 • X-54 • X-55 • X-56 • X-57 • X-58** • X-59 • X-60 • X-61 • X-62 • X-63** • X-64** • X-65 • X-66
Související
D-558-1 • D-558-2 • M2-F1 • M2-F2 • M2-F3 • HL-10 • AD-1 • HiMAT • XQ-58 • ANCILLARY • Liberty Lifter • SPRINT
* nebylo přiřazeno kvůli možné záměně s B-52, ** nebylo přiřazeno