Boltzmannovo rozdělení

Boltzmannovo rozdělení (někdy označované Gibbsovo) je rozdělení pravděpodobnosti nebo pravděpodobnostní míra, používané zejména ve statistické fyzice a matematice. Udává pravděpodobnost, že fyzikální systém bude v jistém stavu, jako funkci energie tohoto stavu a teploty systému. Rozdělení má tvar:

p i e ε i k T {\displaystyle p_{i}\propto e^{-{\frac {\varepsilon _{i}}{kT}}}}

kde pi je pravděpodobnost, že systém bude ve stavu i, εi je energie tohoto stavu a jmenovatel kT je součin Boltzmannovy konstanty k a termodynamické teploty T. Symbol {\textstyle \propto } označuje přímou úměrnost; převrácená hodnota konstanty úměrnosti, jež normalizuje pravděpodobnosti tak, aby jejich součet byl roven jedné, se označuje jako partiční funkce.

Pojem systém zde má velmi široký význam; může sahat od jednoho atomu k makroskopickým systémům, jako je zásobník zemního plynu. Z tohoto důvodu lze Boltzmannovo rozdělení použít k řešení velmi široké škály problémů. Vzorec ukazuje, že stavy s nižší energií mají vyšší pravděpodobnost, že budou obsazeny.

Poměr pravděpodobností dvou stavů je označován jako Boltzmannův faktor a závisí pouze na rozdílu energie stavů:

p i p j = e ε j ε i k T {\displaystyle {\frac {p_{i}}{p_{j}}}=e^{\frac {\varepsilon _{j}-\varepsilon _{i}}{kT}}}

Boltzmannovo rozdělení je pojmenováno podle Ludwiga Boltzmanna, který jej poprvé formuloval v roce 1868 při výzkumu statistické mechaniky plynů v tepelné rovnováze.[1] Rozdělení bylo později podrobně zkoumáno v moderní generické podobě Josiahem Willardem Gibbsem.

Boltzmannovo rozdělení maximalizuje entropii

H ( p 1 , p 2 , , p M ) = i = 1 M p i log 2 p i {\displaystyle H(p_{1},p_{2},\cdots ,p_{M})=-\sum _{i=1}^{M}p_{i}\log _{2}p_{i}}

při okrajové podmínce, že p i ε i {\textstyle {\sum {p_{i}{\varepsilon }_{i}}}} se rovná konkrétní střední hodnotě energie, odpovídající teplotě systému (což lze prokázat pomocí Lagrangeových multiplikátorů).

Boltzmannovo rozdělení není totéž jako Maxwellovo–Boltzmannovo rozdělení. Boltzmannovo rozdělení udává pravděpodobnost, že systém bude v určitém stavu, jako funkci energie tohoto stavu,[2] zatímco Maxwellovo–Boltzmannovo rozdělení popisuje rychlosti částic v idealizovaných plynech.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Boltzmann distribution na anglické Wikipedii.

  1. Archivovaná kopie. crystal.med.upenn.edu [online]. [cit. 2020-07-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-03-05. 
  2. Atkins, P. W. (2010) Quanta, W. H. Freeman and Company, New York