Bohumír Bradáč
Bohumír Bradáč | |
---|---|
Poslanec Říšské rady | |
Ve funkci: 1911 – 1918 | |
Poslanec Revolučního nár. shromáždění | |
Ve funkci: 1918 – 1920 | |
Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
Ve funkci: 1920 – 1935 | |
Čs. ministr zemědělství | |
Ve funkci: 1929 – 1932 | |
Předchůdce | Otakar Srdínko |
Nástupce | Milan Hodža |
Čs. ministr národní obrany | |
Ve funkci: 1932 – 1935 | |
Předchůdce | Karel Viškovský |
Nástupce | František Machník |
Stranická příslušnost | |
Členství | agrární strana |
Narození | 31. května 1881 Židovice Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 20. října 1935 (ve věku 54 let) Židovice Československo Československo |
Příbuzní | Josef Bradáč[1] (sourozenec) |
Profese | politik |
Commons | Bohumír Bradáč |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bohumír Bradáč, křtěný Bohumil (31. května 1881 Židovice[2] – 20. října 1935 tamtéž), byl český a československý politik, meziválečný poslanec Národního shromáždění za Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu (agrárníky) a ministr československých vlád.
Život
Pocházel z Židovic na Jičínsku, kde měl statek. Věnoval se agrární politice. Byl vedoucím funkcionářem Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu.[3] Politicky aktivní byl již za Rakouska-Uherska. Ve volbách do Říšské rady roku 1911 se stal poslancem Říšské rady (celostátní parlament), kam byl zvolen za okrsek Čechy 40. Usedl do poslanecké frakce Klub českých agrárníků. Ve vídeňském parlamentu setrval do zániku monarchie.[4]
V letech 1918–1920 zasedal v československém Revolučním národním shromáždění. V parlamentních volbách v roce 1920 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění. Mandát v parlamentních volbách v roce 1925 obhájil a do parlamentu se dostal i po parlamentních volbách v roce 1929 a opět po parlamentních volbách v roce 1935. Poslanecký post si podržel do své smrti roku 1935.[5] Několik posledních měsíců života vykonával funkci předsedy Poslanecké sněmovny Národního shromáždění.[3]
Zastával i vládní posty. V období let 1929 až 1932 byl ministrem zemědělství v druhé vládě Františka Udržala. Po pádu a demisi této vlády byl novým předsedou vlády Janem Malypetrem jmenován do jeho vlády (první vláda Jana Malypetra, druhá vláda Jana Malypetra) na post ministra národní obrany. V této funkci setrval do května 1935, kdy vláda podala demisi. V květnu 1935 také obdržel čestné občanství města Hořic, neboť se značně zasloužil o povolení a stavbu tamní invalidovny a podporoval i její další rozšíření.[6] Zemřel ve svých 54 letech v říjnu 1935.[3] Pochován je na starém hřbitově v obci Chroustov.
Odkazy
Reference
- ↑ Michal Navrátil: Almanach československých právníků : životopisný slovník čs. právníků, kteří působili v umění, vědě, krásném písemnictví a politice od Karla IV. počínaje až na naše doby : k III. sjezdu čs. právníků v Bratislavě. 1930. Dostupné online.
- ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených v Židovicích, sign. 190-3498 , ukn 8905, str. 11118. Dostupné online.
- ↑ a b c BARTOŠ, Josef; KOVÁŘOVÁ, Stanislava; TRAPL, Miloš. Osobnosti českých dějin. Olomouc: ALDA, 1995. ISBN 80-85600-39-0. Kapitola Bradáč Bohumír, s. 30.
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období
- ↑ Bohumír Bradáč [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-16]. Dostupné online.
- ↑ Čestní občané. www.horice.org [online]. [cit. 2024-05-20]. Dostupné online.
Literatura
- KUBAČÁK, Antonín. Ministerstvo zemědělství v letech 1918–1948: osudy úřadu a jeho ministrů. Praha: Ministerstvo zemědělství ČR, 2005. 126 s. ISBN 80-7084-463-9. Kapitola Bohumír Bradáč, s. 79–82.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A-J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 130.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 7. sešit : Bra-Brum. Praha: Libri, 2007. 110-224 s. ISBN 978-80-7277-248-3. S. 116.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bohumír Bradáč na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Bohumír Bradáč
Druhá vláda Františka Udržala | |||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|
Ministerský předseda | František Udržal (jmenován 7. prosince 1929, RSZML) | ||||||
Členové v den jmenování vlády 7. prosince 1929 | Juraj Slávik (vnitro, RSZML) • Karel Viškovský (národní obrana, RSZML) • Bohumír Bradáč (zemědělství, RSZML) • Ivan Dérer (školství a národní osvěta, ČSDSD) • Alfréd Meissner (spravedlnost, ČSDSD) • Rudolf Bechyně (pro zásobování lidu, ČSDSD) • Edvard Beneš (zahraničních věcí, ČsNS) • Emil Franke (pošty a telegrafy, ČsNS) • Karel Engliš (finance, ČsND) • Josef Matoušek (průmysl, obchod a živnosti, ČsND) • Jan Dostálek (veřejné práce, ČSL) • Jan Šrámek (unifikace, ČSL) • Rudolf Mlčoch (železnice, ČŽOSS) • Ludwig Czech (sociální péče, DSAP) • Franz Spina (veřejného zdravotnictví a tělesná výchova, BdL) | ||||||
Členové jmenovaní později |
|
První vláda Jana Malypetra | |
---|---|
Ministerský předseda | Jan Malypetr (jmenován 29. října 1932, RSZML) |
Členové v den jmenování vlády 29. října 1932 | Bohumír Bradáč (národní obrana, RSZML) • Milan Hodža (zemědělství, RSZML) • Ivan Dérer (školství a národní osvěta, ČSDSD) • Alfréd Meissner (spravedlnost, ČSDSD) • Rudolf Bechyně (železnice, ČSDSD) • Edvard Beneš (zahraničních věcí, ČsNS) • Emil Franke (pošty a telegrafy, ČsNS) • Jan Dostálek (veřejné práce, ČSL) • Jan Šrámek (unifikace, ČSL) • Josef Matoušek (průmysl, obchod a živnosti, ČsND) • Ludwig Czech (sociální péče, DSAP) • Franz Spina (veřejného zdravotnictví a tělesná výchova, BdL) • Jan Černý (vnitro, nestraník) • Karel Trapl (finance, nestraník) • Jan Malypetr (správce pro zásobování lidu, RSZML)¹ |
¹Zákonem z 12. července 1933 byl zrušen úřad ministra pro zásobování lidu. |
Druhá vláda Jana Malypetra | |
---|---|
Ministerský předseda | Jan Malypetr (jmenován 14. února 1934, RSZML) |
Členové v den jmenování vlády 14. února 1934 | Josef Černý (vnitro, RSZML) • Bohumír Bradáč (národní obrana, RSZML) • Milan Hodža (zemědělství, RSZML) • Ivan Dérer (školství a národní osvěta, ČSDSD) • Alfréd Meissner (sociální péče, ČSDSD) • Rudolf Bechyně (železnice, ČSDSD) • Edvard Beneš (zahraničních věcí, ČsNS) • Emil Franke (pošty a telegrafy, ČsNS) • Jan Dostálek (průmysl, obchod a živnosti, ČSL) • Jan Šrámek (unifikace, ČSL) • Ludwig Czech (veřejné práce, DSAP) • Franz Spina (veřejného zdravotnictví a tělesná výchova, BdL) • Karel Trapl (finance, nestraník) • Jan Krčmář (školství a národní osvěta, nestraník) |