Andrej Lukanov

Andrej Lukanov
Narození26. září 1938
Moskva
Úmrtí2. října 1996 (ve věku 58 let)
Sofie
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov v Sofii
Alma materStátní institut mezinárodních vztahů v Moskvě
Povolánípolitik a diplomat
OceněníŘád přátelství mezi národy
Politická stranaBulharská komunistická strana
RodičeKarlo Lukanov
Funkcepremiér Bulharska (1990)
poslanec Bulharského národního shromáždění
… více na Wikidatech
PodpisAndrej Lukanov – podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Andrej Karlov Lukanov (bulharsky Андрей Карлов Луканов; 26. září 1938, Moskva – 2. října 1996, Sofie) byl bulharský politik, poslední komunistický a první demokratický premiér Bulharska a důležitá postava bulharského přechodu k demokracii na počátku 90. let.

Životopis

Narodil se v Moskvě, v rodině bulharských komunistických emigrantů do Sovětského svazu. Jeho otec, Karlo Lukanov, se do Bulharska vrátil i s rodinou po převzetí moci komunisty, v roce 1944 (tehdy bylo Andrejovi šest let), a v letech 1956-1962 byl ministrem zahraničních věcí Bulharska. Andrej vstoupil v roce 1963 do Komunistické strany Bulharska a po vzoru svého otce se vydal do diplomacie.[1]

Pracoval mj. pro bulharské zastoupení v OSN. V roce 1987 se stal ministrem zahraničního obchodu. Roku 1989 rezignoval. Tehdy se postavil do čela reformního křídla bulharských komunistů a podílel se na svržení dlouholetého vůdce Todora Živkova. 3. února pak byl Lukanov jmenován předsedou vlády. Podílel se v tomto období na transformaci Bulharské komunistické strany v Bulharskou socialistickou stranu, která převzala sociálnědemokratický program. V roce 1990 proběhly první svobodné volby od roku 1931, ve kterých socialisté vyhráli a Lukanov tak zůstal na pozici premiéra. Tím se stal, svým způsobem, prvním demokraticky zvoleným předsedou vlády v novodobé historii Bulharska. Opozice však uspořádala mohutné protesty a generální stávku. Argumentovala, že postkomunistický politik nemá právo vést Bulharsko do svobodné éry. Navíc se zhoršovala situace ekonomická. Pod tímto tlakem Lukanov rezignoval a vlády se ujal úřednický kabinet Dimitara Popova.

V roce 1992 byl Lukanov zatčen a obviněn ze zpronevěry, brzy byl však propuštěn a obvinění se neprokázala. Zůstal významným představitelem strany, časem se stal kritikem nového vedení a zejména tehdejšího lídra socialistické strany a předsedy vlády Žana Videnova. V roce 1996 byl Lukanov zavražděn. Byl střelen do hlavy a hrudi neznámým střelcem, který nikdy nebyl dopaden. Zatčen byl roku 1999 stavitel a majitel firmy Orion Angel Vasilev, jenž byl blízký Žanu Videnovovi. Vasilev si podle státního zástupce vraždu objednal, ale soud nakonec zbavil všech obvinění jeho i údajné vykonavatele. Navíc Štrasburský soud později potvrdil, že byli při výsleších mučeni a Bulharsko je muselo odškodnit.[2]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Andrey Lukanov na anglické Wikipedii.

  1. Andrey Lukanov | prime minister of Bulgaria. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2019-02-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Bulhaři mučili podezřelého z vraždy expremiéra. Týden.cz [online]. 2012-12-04 [cit. 2019-02-22]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Premiéři Bulharska
Bulharská lidová republika
(1946–1990)
Georgi Dimitrov (1946–1949) Vasil Kolarov (1949–1950) Vŭlko Červenkov (1950–1956) Anton Jugov (1956–1962) Todor Živkov (1962–1971) Stanko Todorov (1971–1981) Griša Filipov (1981–1986) Georgi Atanasov (1986–1990) Andrej Lukanov (1990)
Bulharská republika
(od 1990)
Andrej Lukanov (1990) Dimitar Popov (1990–1991) Filip Dimitrov (1991–1992) Ljuben Berov (1992–1994) Reneta Indžovová (1994–1995) Žan Videnov (1995–1997) Stefan Sofijanksi (1997) Ivan Kostov (1997–2001) Simeon Sakskoburggotski (2001–2005) Sergej Stanišev (2005–2009) Bojko Borisov (2009–2013) Marin Rajkov (2013) Plamen Orešarski (2013–2014) Georgi Bliznaški (2014) Bojko Borisov (2014–2017) Ognjan Gerdžikov (2017) Bojko Borisov (2017–2021) Stefan Janev (2021) Kiril Petkov (2021–2022) Galab Donev (2022–2023) Nikolaj Denkov (2023–2024) Dimitar Glavčev (od 2024)
Autoritní data Editovat na Wikidatech